V čem jsou lepší Windows 7 oproti Windows 95?

Vím, že porovnávám neporovnatelné a určitě by se našlo hodně lidi co by z fleku vyjmenovali 50 výhod Windows 7 oproti „pětadevadesátkám“. Já mám spíš na mysli, jak moc se za těch 15 let změnil operační systém svým vzhledem a způsobem ovládání.

Když se zamyslím, tak já používám operační systém Windows pouze jako spouštěč aplikací. Kromě Průzkumníka nepoužívám žádnou původní aplikaci vestavěnou ve Windows. Z tohoto pohledu nevidím rozdíl mezi Windows 7 a Windows 95, oba dva systémy tuto funkci splňují – oba umí spustit program.

Když budu hodnotit vzhled UI, tak jsou na tom oba systémy podobně, nicméně hezčí pro oko jsou jednoznačně Windows 7. Otázka ale je – mají hezčí okénka a veselejší barvy to vliv na produktivitu? Nemají. Rozhodně nebudu pracovat rychleji.

Co lze také porovnat – hardwarová náročnost.

Starší OS si vystačil s procesorem 80386 na 40 MHz, 4 MB RAM a 120 MB místa na disku. No dobře, na této sestavě to možná šlo spustit ale nešlo v tom dělat. Nicméně na nějakém tom Pentium MMX 166 MHz, 16 MB RAM a 2 GB disku už systém běhal svižně.

Minimální požadavky na Windows 7 jsou 1 GHz procesor, 1 GR RAM, 16 GB HDD. Ani na téhle sestavě nelze pracovat a tak je dnes rozumné minumum nějaké to dvoujádro na 2 GHz a 4 GB RAM.

Když porovnám obě konfigurace, rozdíl ve výkonu je obrovský. Jenže jako uživatel vidím pořád to samé – tlačítko Start s programy, lištu, vpravo hodiny, na ploše ikony. Za 15 let to jenom hezky obarvili, přidali pár efektů ale jinak prakticky nulová evoluce. Oba systémy dělají to stejné – spouštějí programy.

Kam jsme na desktopu došli za 15 let? Máme X krát výkonnější stroje, terabajtové disky, GB paměti ale UI operačního systému je prakticky pořád stejné. Proč Windows 95 stačilo 120 MB místa na disku disk a na Windows 7 už musíme mít minimálně 16 GB? Proč Windows 95 nabíhaly rychleji než dnes Windows 7?

Otázek je hodně a odpovědí by se našlo ještě víc.

  1. Programátoři už nejsou řemeslníci jako dřív, nejsou omezování malým výkonem procesoru a miniaturní operační pamětí. Programy nám tak nabobtnaly do obludných rozměrů a vyžadují obrovské množství operační paměti. Týká se to jak Windows tak i ostatních programů.
  2. Výrobci OS jsou jedna ruka s výrobci hardware. Pokud by nám stále stačily Pentia 1 na 200 MHz a 16 MB RAM, vývoj hardware by se podstatně zpomalil.
  3. OS obsahují obrovské množství funkcí, knihoven a ovladačů, i když je třeba nikdy nevyužijí, nebo jen zřídka. Proto je každý nový systém větší a větší. Kde jsou ty doby, kdy instalačka Windows 95 měla 50 MB a celý systém na disku zabíral do 100 MB.

Ano, na vině jsou vývojáři. Ti vyžadují pro svoje programy stále výkonnější hardware. Zajímavé ale je, že tato situace nenastává u smartfonů a tabletů. Tam je jednou daný výkon procesoru, velikost paměti i úložiště. Nelze vyměnit procesor, přidat paměť nebo další disk. Zde jsou vývojáři nuceni psát efektivní aplikace které šetří systémové prostředky jak to jen jde. Pokud by napsali program, který by byl na nějakém tom zařízení nepoužitelný, lidé si jej nestáhnou/nekoupí, raději sáhnou po konkurenčním programu. A přesně tohle výkonové omezení pomáhá dělat kvalitní a odladěné programy.

Bohužel i zde tomu moc nepomáhají výrobci těchto zařízení, neboť s každým novým modelem zvyšují paměť a rychlost procesorů. Je hezké že stávající programy běhají rychleji, ale čím dál méně to nutí vývojáře šetřit systémovými prostředky.

Dám krk na to, že kdyby někdo dokázal ořezat Windows 7 pouze na ty funkce které skutečně používám, dostanu se na podobnou velikost jako Windows 95 a systém bude víc než „ďábelsky rychlý“. Bohužel je to nereálné a tak já i ostatní budeme dál potřebovat gigahertzy a gigabajty. A s každou novou verzí Windows kupovat nový, výkonnější počítač…

(Aby mě nikdo nenapadl – nemám nic proti Microsoftu, Windows používám je denně a nemám s nimi problém.)

Komentujte

„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich