Archive for the ‘Software’ Category.

USB kur*í fotky…

Divná věc, přátelé. Jeden počítač ve firmě s Windows XP Proffesional, SP3, všechny dostupné aktualizace, čerstvě přeinstalován asi před měsícem, NOD32, všechno funguje bez problémů. Až na jednu věc.

Vždy při stahování fotek z fotoaparátu Olympus C-60 přes USB kabel se ony poničí tak hrozně, že sice jdou otevřít, ale obsah je nepoužitelný. Fotka je čitelná pouze do cca horní půlky, od půlky dolů je pouze změť barev a čar. Poměr není pořád stejný, ale někdy je skoro celá fotka použitelná, někdy jenom pár horních pixelů. S jiným počítačem to funguje, problém tedy není v Olympusu nebo kabelu.

Zkusil jsem přidat PCI kartu s 5x USB 2.0, ale výsledek je stejný – poničené fotky. Dělalo to i před přeinstalováním systému, takže bych neřekl že je nakopnutý systém, na druhou stranu USB normálně funguje, třeba s flashdisky se pracuje bez problémů.

A teď mi řekněte, kde je zakopaný pes. A jako na potvoru je to šéfovo počítač…

10.10. a datum v hajzlu…jako každý rok

Mám ve Windows Vista lištu start roztaženou na dva řádky. Je to praktické, můžu mít otevřeno víc oken současně a pořád vidím jejich názvy. A vpravo  má pěkně čas, pod ním den v týdnu a pod tím datum. Líbí se mi to.

Jenže přijde 10. říjen a datum prostě zmizí. Děje se tak každý rok. Je prý to dané tím, že po 10.10. je datum větší o jeden znak než obvykle, proto se tam radši nezobrazí nic. Tomu říkám řešení. Už jsem to pozoroval u Windows XP a teď je to i u Vist. Windows 7 jsem ještě nezkoušel, ale tipnu si že na 90% to bude stejný problém.

Kde je datum?!

Kde je datum?!

Je to ostuda. Microsoft opět dokázal svojí neschopnost opravit takovouhle maličkost. Ach jo.

UPDATE: Existuje taková „oprava“. Stačí změnit v ovládacích panelech krátký formát data z „d.M.rrrr“ na „d.M.rr“. Místo roku „2009″ se tak zobrazí pouze „09″. Mno, pořád lepší než tam nemít nic.

Nový balíček firmwarů pro Parrot CK3100 LCD

Připravil jsem nový balíček firmwarů pro handsfree Parrot CK3100 LCD.

UPDATE 16.3.2011: firmare si můžete také stáhnout na této stránce

Nečekejte nic nového, pouze jsem přidal firmware verze 4.20 k jejíž otestování jsem se ještě nedostal.

Rozdíl je v použité kompresi balíčku, což bylo pro mě veliké překvapení. Celková velikost všech verzí firmwaru je skoro 19 MB. Po zabalení do formátu ZIP jsem se dostal na cca 7 MB, nicméně po zabalení do formátu 7-zip se velikost zmenšila až na 1,9 MB. Což už je veliký rozdíl.

Pro rozbalení použijte software 7-Zip, což je mimochodem špičková náhrada za všechny ty WinZIPy, WinRARy apod. Umí rozbalit prakticky všechny formáty a i jeho vlastní formát komprese 7z dosahuje skvělých výsledků. Program je zdarma i pro komerční použití. Umí komprimovat také do formátu ZIP. Používám ho už přes dva roky a zatím jsem neměl žádný problém, takže nevidím důvod kupovat programy typu WinRAR.

Připomínám, že pro aktualizaci přes bluetooth slouží soubor s koncovkou ULP, soubor BIN je pouze pro aktualizaci sériovým kabelem!

Nokia PC Suite

Byl jsem po pár letech donucen opět použít výše jmenovaný software a opět jsem nadával jako dlaždič. Potřeboval jsem pouze stáhnout z Nokie E51 pár fotek, ale k tomu si bohužel musím stáhnout 35 MB balíček softwaru a nainstalovat jej.

Kdysi jsem PCSuite používal, když jsem měl Nokii 6230, psal se rok 2004. Bylo to peklo, aplikace se zasekávala, spadávala, mobil občas nešel připojit a musel jsem před každým připojením restartovat jak mobil tak PC.

Po Nokii 6230 přišel Sony Ericsson K800i a Nokia PCsuite šel z počítače smykem pryč. A byl jsem rád.

Až do včerejška. Táta mi přinesl svojí Nokii E51 že chce stáhnout fotky. E51 má konektor miniUSB, ale myslet si že se po připojení nainstalují ovladače je hodně naivní. Takže opět sosnout tu hrůzu a směle do toho…

Řeknu vám, že se toho za pět let moc nezměnilo. UI sice vypadá jinak, ikonky jsou krásnější a veselejší ale to je tak všechno. Pořád se to zasekává, spojit se mobilem mi to šlo až po restartu počítače (2x) a fotky jsem přenesl až na třetí pokus.

Takže už opět vím proč nechci Nokii.

Ubuntu 9.04

Tak jsem zase po nějaké době dostal zvláštní pocit, že bych měl zase vyzkoušet Ubuntu.  Mám tohle nutkání tak dvakrát do roka a vždy to dopadne stejně. Totiž počáteční nadšení brzo vyprchá při pokusech o zprovoznění různého hardwaru a programů.

Stáhnul jsem si image, vypálil a už bootuju. Na notebooku, Sony Vaio FZ31Z. A hned napoprvé úspěch, všechno fungovalo jak má, obrazovka, zvuk, wifi, bluetooth, atd. Nadšení!

No nedá se nic dělat, musím to zkusit naostro. Vyměnil jsem produkční disk za jiný a už to na něj tlačím. Instalace hotová za cca 30 minut a už to jede! Ještě se stáhla a nainstalovala podpora češtiny, pár set MB aktualizací a už si užívám toho slastného pocitu z nové hračky. Všechno funguje, dokonce i hardwarová tlačítka na notebooku. Nastavování je hračka, všechno se dá naklikat a všechno kupodivu funguje. Rychle a zběsile. Už jsem díky Windows Vista nějak zapomněl, že mám relativně rychlý notebook.

A už začínám přemýšlet, jestli by se to dalo používat pro práci. Firefox, Mozilla, Openoffice.org, není problém. Jenže mám AutoCAD a musím ho používat. Pod WINE to asi nerozchodím, ale není problém stáhnout VirtualBOX, rozchodit pod ním Windows s AutoCADem a používat bezešvý režim. To vyřešilo problém dalších 3 aplikací, které existují pouze pro Windows a MUSÍM je používat. Nadšení stoupá! Jenže přichází oříšek v podobě programu co je chráněný hardwarovým USB klíčem Sentinel. Nedaří se a nedaří, ani Google mi nepomohl. Sen se rozplývá. A to jsem ještě neměl čas řešit třeba scanner nebo třeba druhý program co je chráněný jiným USB klíčem.

Multiboot jsem zavrhl už před léty jako nefunkční řešení (po měsíci používán byl poměr spuštění Windows 98%, Linux 2%).

Shrnutí: Ubuntu je zase o krok dál. Zlepšuje se s každou novou verzí. Dokážu si ho představit jako systém pro běžné uživatele. Všechno funguje, není třeba lézt do konzole, a pokud potřebujete na internet, stáhnout fotky z foťáku, poslat email, podívat se na film, pustit si MP3, psát přes ICQ, volat Skypem nebo občas napsat nějaký dopis, bude vám Ubuntu bez problémů stačit. I já bych nakonec přišel na to jak to všechno rozchodit, ale bohužel musím pracovat a na hraní s linuxem není čas. Někdy příště.

Disk jsem nesmazal, až budu mít zase chřipku, tak se k němu rád vrátím a pohraju si s tím. Možná je to článek na pokračování. Možná ne.

No nic, zpátky do světa Windows…..chjo….

Jak shodit Windows Vista do BSOD?

Přišel jsem na spolehlivý způsob, jak shodit Windows Vista.

Je to až překvapivě jednoduché – stačí zasunout do SD slotu jakoukoliv SD kartu. Následuje okamžitě BSOD. Funguje to na 100%.

Abych to upřesnil – notebook Sony VAIO FZ31Z, Windows Vista Home Premium 32bit. Vše legální a aktuální.

A teď mi někdo řekněte, proč taková blbost sundá celej systém. Radku?

Dočkal jsem se…

Servery – hotová řešení

Vím že správnej linuxák (linux guru) by se nikdy nesnížil k použití něčeho jako je ISPConfig, ale ne každý se chce proplétat desítkami konfiguračních souborů, číst dokumentaci a zkoušet různá nastavení. V ISPConfigu si všechno naklikáte a nemusíte umět zhola nic ze světa linuxu. Instalace není zrovna snadná, ale na internetu jsou přímo obrázkové návody jak nainstalovat „nosný“ linux podle vaší volby (CentOS, Debian, Fedora, OpenSuSE, Ubuntu, …) a jak samotný ISPConfig. Není to sice postup Next->Next->Next->Next->Next->OK jak jej znáte z Windows, ale pokud se budete držet návodu, není co zkazit.

Co je pro mě důležité – ISPConfig dělá linux použitelnější pro normální lidi. Bez něj bych se nikdy nepouštěl do provozování vlastního mailserveru a webserveru. Ano, šlo to i bez něj a dlouhou dobu jsem to tak měl, ale je to moc práce s instalací a i s údržbou.

ISPConfig beru jako hotové řešení mailserveru a webserveru.

Stejně tak IPCop. Jednoduché a geniální. Naklikáte si co potřebujete. V dnešní době ho snadno nahradí kdejaký hardwarový router, ale ne všechny mají funkce jako IPCop. Ten navíc dokáže běžet svižně i na starých počítačích, které jsou zralé na vyhození. Instalace je doslova hračkou – stáhnete a vypálíte ISO image, nabootujete z něj a vše nastavíte v jednoduchém průvodci. Systém se nainstaluje a po restartu se již na něj můžete přihlásit a spravovat jej přes web.

IPCop je hotové řešení routeru.

Hotová řešení usnadňují život.

Firmware pro Parrot CK3100 LCD ke stažení (download)

Připravil jsem celou mojí sbírku firmwarů pro handsfree Parrot CK3100 LCD ke stažení. Sbírka vznikla proto, že aktualizační software Parrot Software Update Tool umí stáhnout pouze poslední vydanou verzi, která nemusím vždy fungovat podle představ. A taky pro lidi, co se stydí říct si o zaslání souborů. Pokud máte nějaký starší firmware který není v balíku, budu rád když mi jej pošlete a já ho rád přidám do archivu.

V balíku najdete tyto verze:

  • 4.14d (pouze verze bez češtiny)
  • 4.16d
  • 4.17a (2 verze – s češtinou i bez)
  • 4.18a
  • 4.18b
  • 4.19 (zatím poslední vydaná verze)

Pokud není uvedeno jinak, jedná se o balík jazyků ZONE D, ve kterém je kromě dalších jazyků i čeština.

Stahovat můžete zde (cca 6,2 MB).

UPDATE 16.3.2011: firmare si můžete také stáhnout na této stránce

Z mojí zkušenosti a z různých pokusů můžu doporučit verzi 4.17a, se kterou nemám žádný problém. Pouze pokud používáte zařízení s operačním systémem Windows Mobile budete mít přehozená jména a příjmení v adresáři.

Neručím za případné škody způsobené špatným flashování, děláte to na svojí zodpovědnost.

Pozn.: přes bluetooth se flashuje soubor s příponou ULP, soubor BIN slouží pouze k flashování pomocí kabelu k sériovému portu. Pokud se vám po flashování objevil nápis NO SIGNAL, znamená to, že display nedostává od jednotky hansfree žádná data. Patrně se něco pokazilo a je třeba přehrát software (firmware) v jednotce (bluebox) pomocí onoho kabelu.

Když tomu nerozumíš, tak do toho nekakej…

S oblibou používám tuhle větu, kterou mě častoval děda. Znamená něco jako neser se do něčeho, o čem nemáš šajn. Jenom nevím, proč se tím neřídím já sám.

Spravuji ve firmě servery. Ty jsem sám postavil ze starých nepotřebných součástek (Alteunbrauchbarehund) a zastaralých počítačů. Prostě vetešnictví, pouze disky a větráky jsou nové.  Nakonfiguruju linux (Ubuntu server – ano, jsem si vědom, že jedinej správnej linux je Debian, ale kašlu na to), nahodil nějaká ta hotová řešení typu IPCop a ISPConfig (vše klikací, jak jinak) a cítil se jako linux-guru.

Jenže i servery je třeba upgradovat a tak jedou za čas sestavím zase nějaký nový server, teda z novějších součástek, kterým nahradím ten nejstarší. A jako správný ajťák nový server dlouhodobě testuju, než ho nasadím (on ten důvod dlouhodobého testování je že nemám čas na migraci).

Zrovna nedávno jsem si řekl, že už konečně zprovozním ten mailserver, který už běží zkušebně asi třičtvrtě roku (tady vidíte že testování neberu na lehkou váhu). Jedno odpoledne jsem se do toho opřel všemi silami a za 3 hodiny hotovo. S pocitem vítěze jdu domů.

A doma jsem zjistil, že server neběží. Resp. běží, na pingy odpovídá, ale to je tak všechno. Grrrrr! Další bezesná noc a přemýšlení, kde jsem udělal chybu.

Ráno skoro běžím do práce a netrpělivě připojuju monitor, abych zjistil, že server funguje. GRRRRR! Tak hned do logů….hmmm…kde nic, tu nic…

No nebudu to prodlužovat, anitivirus ClamAV který scanuje emaily neběžel jako daemon ale spouštěl se jeden proces pro každý email, takže se stroj velmi rychle zahltil. Server fungoval, ale všechno mu trvalo neskutečně dlouho, že ani Putty takovou trpělivost nemá. Moje blbost, tohle jsem měl vědět. Dělala to vždy nová verze ISPConfigu a věděl jsem že je to potřeba to po každé aktualizaci změnit na démon. No hlavně že jsem na to měl skoro rok.

Ve chvíli vlastní pýchy se vždy najde něco, co vám ukáže že nejste tak dobří.