Bohužel stále narážím na hlášky, že „iPad neumí přehrávat moje AVI, MKV a HD filmy, je to šmejd“ nebo že se film musí složitě převádět pro iPad.

V zásadě existují tři  možnosti jak si pouštět filmy v iPadu.

1. S online konverzí
2. S offline konverzí
3. Bez konverze
4. Offline konverze bez přenášení filmů do iPadu

1. S online konverzí

Tato možnost je asi nejjednodušší, nicméně má nejvíce omezení a vyžaduje určitou techniku. Pro přehrávání filmů se používá přehrávač Air Video, momentálně stojí asi 2,39 EUR. Existuje samozřejmě i free verze pro vyzkoušení. Jak už název aplikace napovídá, jedná se o přenos videa vzduchem, přesněji řečeno pomocí WiFi. Program vlastně tvoří dvě části – klientská (tu máte nainstalovanou v iPadu) a serverová. Serverovou část nainstalujete na váš počítač kde máte uložené filmy. Air Video Server existuje pro Mac i pro Windows. Air Video Server je vlastně takový malý prográmek kterému sdělíte kde máte v počítači uložené filmy. Na iPadu se pak spustí klientská část která se připojí k tomuto serveru (přes WiFi) a zvolíte který film přehrát. Server začne film konvertovat pro a iPad si jej od serveru začne stahovat a přehrávat, to vše během pár sekund. Podmínkou je samozřejmě mít iPad i počítač (server) na jedné síti.

Ideální použití:

• přehrávání filmů doma

Výhody tohoto řešení:

• přehraje jakýkoliv formát včetně HD filmů
• netřeba dopředu nic konvertovat, stačí jenom jednou nastavit server a nainstalovat Air Video do iPadu
• v iPadu máte k dispozici všechny vaše filmy
• filmy nezabírají v iPadu žádné místo
• Air Video Serverů může být víc
• přehrávání filmů nezatěžuje procesor iPadu, takže se baterie tak rychle nevybíjí
• přehrává filmy včetně titulků
• Air Video je společná aplikace pro iPad i iPhone
• pokud máte veřejnou IP adresu, lze přehrávat filmy v iPadu kdekoliv (kde je připojení k internetu)

Nevýhody:

• musí běžet počítač s Air Video Server
• jakmile jste mimo vaší WiFi, jste bez filmů (pokud nemá vaše domácí síť veřejnou IP)

2. S offline konverzí

V kostce: Film převedete do formátu MP4, naimportujete do iTunes a z iTunes jej přetáhnete (synchronizujete) do iPadu. Filmy v iPadu si tak pouštíte ve vestavěné aplikaci Videa. K převodu filmů existuje celá řada aplikací, já používám volně dostupný Handbrake. Filmy ve formátu MP4 umí iPad dekódovat přímo grafickou kartou a tak je jejich přehrávání plynulé a nezatěžuje procesor iPadu, za což se vám tablet odmění dlouhou výdrží. Přímo do videa se také uloží i titulky (i několik jazyků) které lze v iPadu vypínat a zapínat. Převod filmů je ovšem časově náročnější. Na mém notebooku trvá konverze jednoho 1,5 hod filmu cca 60 minut. Hodně záleží na výkonu počítače

Ideální použití:

• cestování

Výhody:

• filmy máte sebou v iPadu
• malá zátěž procesoru při přehrávání a tím pádem větší výdrž na baterii
• přehrává filmy včetně titulků

Nevýhody:

• větší časová náročnost převádění filmů do formátu MP4
• nutnost použít iTunes k uložení filmu do iPadu
• filmy v iPadu zabírají místo

3. Bez konverze

Pro přehrávání filmů v iPadu využívám tuto možnost nejčastěji. Slouží k tomu aplikace AV Player HD, momentálně stojí asi 2,39 EUR. Tato aplikace umí přehrát film uložený v iPadu bez konverze. Můžete tedy vzít svoje filmy v AVI, MKV, DivX, Xvid atd. a společně s titulky je přenést do iPadu. Film se v něm konvertuje a přehrává, včetně titulků, naprosto plynule. Jediný problém je jak film dostat do iPadu, protože ten není opatřen konektorem USB nebo slotem na SD karty.

I tak existují tři možnosti jak lze do AV Playeru HD.

• Pomocí iTunes (Kliknete na vaše připojené zařízení – Aplikace – dole vyberete ve Sdílení souborů aplikaci AV Player HD a vpravo uvidíte filmy v této aplikaci. Filmy chytíte myší a přetáhnete jej do tohoto okna.)
• Pomocí HTTP/FTP Serveru (Spustíte v iPadu aplikaci AV Player HD, vyberete Wi-Fi Transfer a první možnost HTTP/FTP Server. Z iPadu se v tuto chvíli stal HTTP a FTP server. Zobrazí se vám na displeji adresa kterou zadáte v počítači v prohlížeči nebo v FTP klientovi a tímto způsobem přenesete film do iPadu. Podmínkou je mít iPad i počítač na jedné síti)
• Pomocí FTP klienta (Pokud máte nějaký  FTP server s vašimi filmy, můžete se iPadem díky této aplikaci připojit na tento server a stáhnout filmy do iPadu. Opět je podmínkou mít iPad i počítač na jedné síti)

Poslední možnost přenosu filmů (FTP klient) používám, mám filmy uložené na externím disku který je připojen k routeru Asus WL-500gP. Ten umožňuje spustit FTP server s přístupem na externí disk. S alternativním firmwarem umí router zapisovat na disk s NTFS filesystémem, není tedy nutné mít disk s formátem EXT3.

Ideální použití:

• cestování

Výhody:

• filmy máte přímo v iPadu, kdekoliv kdykoliv
• není nutná žádná časově náročná konverze filmů
• díky HTTP serveru můžete nahrát film kdekoliv kde je přístupná WiFi síť
• není nutné používat pro přesun filmů do iPadu iTunes
• pokud je k dispozici FTP server s filmy, filmy si přetáhnete rovnou do iPadu bez požití počítače

Nevýhody

• konverze probíhá přímo v iPadu a je náročná na výpočetní výkon, baterie dostává zabrat (nicméně dva až tři filmy určitě přehrajete)
• filmy v iPadu zabírají místo
• aplikace pro iPhone stojí také 2,39 EUR, není společná aplikace pro obě zařízení.

4. Offline konverze bez přenášení do iPadu

Záměrně uvádím tuto možnost jako poslední. Sám ji příliš nevyužívám, nicméně je to také způsob přehrávání filmů a určitě má svoje příznivce.

Jedná se o kombinaci první dvou možností. Film převedete do formátu MP4 a naimportujete do iTunes, stejným způsobem jako v bodu 2. Nicméně do iPadu už jej ale nesynchronizujete pomocí iTunes, ale využíváte funkci Domácí sdílení knihovny iTunes. Film tímto způsobem lze filmy přehrávat v iPadu pokud jste na jedné síti s počítačem s iTunes, ten ale musí běžet a mít spuštěn program iTunes. Domácím sdílením lze spouštět všechen obsah který máte v iTunes, tzn. hudby, filmy nebo podcasty. Převod filmů do MP4 lze provést pomocí Handbrake, který je stejně jako iTunes zdarma.

Ideální použití:

• přehrávání filmů, (hudby nebo podcastů) doma

Výhody tohoto řešení:

• v iPadu máte k dispozici všechen obsah z iTunes
• filmy nezabírají v iPadu žádné místo
• přehrávání filmů nezatěžuje procesor iPadu, takže se baterie tak rychle nevybíjí
• přehrává filmy včetně titulků

Nevýhody:

• filmy musíte předem zkonvertovat a naimportovat do iTunes
• musí běžet počítač s iTunes
• jakmile jste mimo vaší WiFi, jste bez filmů

Určitě jsem nepopsal všechny možnosti přehrávání filmů, nicméně uvádím ty které mám vyzkoušené a vím že jsou 100% funkční. Pokud máte ještě nějaký tip pro přehrávání filmů na iPadu, pochlubte se v komentářích.

Je to podobný způsob zabezpečení jako má ebanka (dnes už vlastně Raiffeisen Bank). Nastavení bylo triviální, na stránce se zobrazil QR kód, ten jsem aplikací Gogle Authenticatro načetl a to je v podstatě vše.

Jak vyšší zabezpečení funguje? Chci se například přihlásit do emailu; zadám přihlašovací jméno a heslo a systém se mě ještě dodatečně zeptá na šestimístné číslo. Toto číslo vygeneruje aplikace Google Authenticator v mobilu, v mém případě v iPhonu. Číslo tedy zadám a už jsem přihlášen do pošty.

Zkrátka i kdybych měl heslo „12345678″ a někdo mi ho okoukal při zadávání, bez mého mobilu by se stejně nedokázal přihlásit.

Systém pamatuje i na ztrátu/odcizení mobilu – při nastavování služby si vytisknete deset záložních jednorázových čísel a ty si někde schováte. Pokud by je někdo našel, jsou mu bez jména a hesla k ničemu.

Aby se vám někdo dostal do účtu, musí mít jak vaše přihlašovací jméno, tak i heslo a ještě váš mobil. Takže se již nemusíte bát, že někde v internetové kavárně mají keylogger a odchytí si vaše heslo, bez vašeho mobilu je to stejně k ničemu.

Když se zamyslím, tak já používám operační systém Windows pouze jako spouštěč aplikací. Kromě Průzkumníka nepoužívám žádnou původní aplikaci vestavěnou ve Windows. Z tohoto pohledu nevidím rozdíl mezi Windows 7 a Windows 95, oba dva systémy tuto funkci splňují – oba umí spustit program.

Když budu hodnotit vzhled UI, tak jsou na tom oba systémy podobně, nicméně hezčí pro oko jsou jednoznačně Windows 7. Otázka ale je – mají hezčí okénka a veselejší barvy to vliv na produktivitu? Nemají. Rozhodně nebudu pracovat rychleji.

Co lze také porovnat – hardwarová náročnost.

Starší OS si vystačil s procesorem 80386 na 40 MHz, 4 MB RAM a 120 MB místa na disku. No dobře, na této sestavě to možná šlo spustit ale nešlo v tom dělat. Nicméně na nějakém tom Pentium MMX 166 MHz, 16 MB RAM a 2 GB disku už systém běhal svižně.

Minimální požadavky na Windows 7 jsou 1 GHz procesor, 1 GR RAM, 16 GB HDD. Ani na téhle sestavě nelze pracovat a tak je dnes rozumné minumum nějaké to dvoujádro na 2 GHz a 4 GB RAM.

Když porovnám obě konfigurace, rozdíl ve výkonu je obrovský. Jenže jako uživatel vidím pořád to samé – tlačítko Start s programy, lištu, vpravo hodiny, na ploše ikony. Za 15 let to jenom hezky obarvili, přidali pár efektů ale jinak prakticky nulová evoluce. Oba systémy dělají to stejné – spouštějí programy.

Kam jsme na desktopu došli za 15 let? Máme X krát výkonnější stroje, terabajtové disky, GB paměti ale UI operačního systému je prakticky pořád stejné. Proč Windows 95 stačilo 120 MB místa na disku disk a na Windows 7 už musíme mít minimálně 16 GB? Proč Windows 95 nabíhaly rychleji než dnes Windows 7?

Otázek je hodně a odpovědí by se našlo ještě víc.

1. Programátoři už nejsou řemeslníci jako dřív, nejsou omezování malým výkonem procesoru a miniaturní operační pamětí. Programy nám tak nabobtnaly do obludných rozměrů a vyžadují obrovské množství operační paměti. Týká se to jak Windows tak i ostatních programů.
2. Výrobci OS jsou jedna ruka s výrobci hardware. Pokud by nám stále stačily Pentia 1 na 200 MHz a 16 MB RAM, vývoj hardware by se podstatně zpomalil.
3. OS obsahují obrovské množství funkcí, knihoven a ovladačů, i když je třeba nikdy nevyužijí, nebo jen zřídka. Proto je každý nový systém větší a větší. Kde jsou ty doby, kdy instalačka Windows 95 měla 50 MB a celý systém na disku zabíral do 100 MB.

Ano, na vině jsou vývojáři. Ti vyžadují pro svoje programy stále výkonnější hardware. Zajímavé ale je, že tato situace nenastává u smartfonů a tabletů. Tam je jednou daný výkon procesoru, velikost paměti i úložiště. Nelze vyměnit procesor, přidat paměť nebo další disk. Zde jsou vývojáři nuceni psát efektivní aplikace které šetří systémové prostředky jak to jen jde. Pokud by napsali program, který by byl na nějakém tom zařízení nepoužitelný, lidé si jej nestáhnou/nekoupí, raději sáhnou po konkurenčním programu. A přesně tohle výkonové omezení pomáhá dělat kvalitní a odladěné programy.

Bohužel i zde tomu moc nepomáhají výrobci těchto zařízení, neboť s každým novým modelem zvyšují paměť a rychlost procesorů. Je hezké že stávající programy běhají rychleji, ale čím dál méně to nutí vývojáře šetřit systémovými prostředky.

Dám krk na to, že kdyby někdo dokázal ořezat Windows 7 pouze na ty funkce které skutečně používám, dostanu se na podobnou velikost jako Windows 95 a systém bude víc než „ďábelsky rychlý“. Bohužel je to nereálné a tak já i ostatní budeme dál potřebovat gigahertzy a gigabajty. A s každou novou verzí Windows kupovat nový, výkonnější počítač…

(Aby mě nikdo nenapadl – nemám nic proti Microsoftu, Windows používám je denně a nemám s nimi problém.)

Srdcem mojí domácí sítě je router Asus WL-500g Premium. K němu jsou připojeny dva pevné disky v USB rámečcích. Tyto disky jsou do sítě nasdílené protokolem SMB a tak není problém se k disku připojit z Windows a přehrát si nějaký ten film uložený na těchto harddiscích.

Jak si ale přehrávat filmy v iPadu a iPhonu?

Doma se k WiFi připojují dva notebooky. Na obou mám nainstalovaný Air Video server a tak pokud běží alespoň jeden notebook, můžu si přehrávat filmy v iPadu/iPhonu bez problémů pomocí aplikace Air Video, která se připojí na jeden z těchto notebooků. Tímto způsobem přehraji 100% všech formátů včetně titulků.

Když neběží ani jeden notebook, je situace složitější, ale ne neřešitelná.

Existuje aplikace Buzz Player, jak pro iPad tak pro iPhone. Ta umí přehrávat přímo ze sítě a to jak pomocí protokolu SMB tak i FTP. Nicméně není dokonalá a tak se občas najde film, který se seká nebo který nejde vůbec přehrát. Troufám si tvrdit, že Buzz Player přehraje 90% formátů bez problému, zbytek buď s cukáním nebo vůbec.

Pokud si chci přehrát film na který je Buzz Player krátký, nastupuje AVPlayer. Ten přehraje prakticky cokoliv. Jenže má jedno omezení, neumí (zatím) přehrávat film po síti, film musí mít stažený přímo v iPhonu/iPadu. Naštěstí lze film do zařízení dostat přes WiFi pomocí protokolu FTP. Stačí tedy v Asusu zapnout FTP server a v AV Playeru můžete stahovat filmy do zařízení pomocí FTP. Stažení 700 MB trvá pár minut.

Do Buzz Playeru i AV Playeru lze filmy nahrát též pomocí webového rozhraní nebo pomocí iTunes, což je rozhodně rychlejší než přes WiFi, já jsem ale chtěl popsat možnosti jak přehrát filmy na síti bez přístupu k počítači. Není přece nutné pouštět počítač, když si chcete pustit nějaký film v iPadu.

Samozřejmostí všech výše uvedených přehrávačů je podpora českých titulků a to i v kódování Windows-1250. Netřeba titulky překódovávat do UTF-8 apod., jen je potřeba nastavit správné kódování v přehrávačích.

Samozřejmě existuje poslední cesta a to sice film překódovat do formátu Mpeg4, např. pomocí MediaCoder iPod/iPhone/iPad edition nebo Handbrake, přenést do zařízení pomocí iTunes a přehrávat přímo v nativní aplikaci iPod/Videa. Tato poslední možnost je také 100% funkční, ale rozhodně nejsložitější a časově nejnáročnější.

Přehrávačů i možností existuje víc, ale nejlepších výsledků jsem dosáhl s výše uvedenými.

Je to prosté jako bulharská striptérka. Stačí hru smazat a opět nainstalovat a pozvat kamarády.

No dobře, tak zde je celý postup.

1. Ujistěte se, že jste s iPhonem/iPadem připojeni k internetu.
2. Spusťe hru a něco kupte, zasaďte nebo přemístěte a nechte chvíli hru jen tak běžet. Tím zajistíte, že se kopie vaší vesnice uloží online.
3. Synchronizujte iPhone/iPad s iTunes, ať máte stejnou verzi Smurf’ Village v iPhonu/iPadu a v iTunes.
4. Smažte hru. Odstraňte ji také z Gamecenter.
5. Pomocí iTunes hru opět nainstalujte. Jde to i bez iTunes, pomocí Appstore přímo v zařízení, ale hra má asi 100 MB a stažení tak trvá déle.
6. Spusťte hru.
7. V hlavním menu stiskněte PLAY a budete vyzváni aby jste si vybrali jestli chcete začít s prázdnou vesnicí (volba vlevo) nebo použít online kopii. Vyberte online vesnici vpravo stiskem USE THIS VILLAGE.
8. Jste ve vesnici. Stiskněte tlačítko vlevo dole (návštěva jiných vesnic). Okno které vyskočí potvrďte OK.
9. Vpravo dole vidíte položku INVITE FRIENDS a pod ním symbol šmorůvek a jedničku. Když stisknete nápis INVITE FRIENDS, otevře se okno CONNECT TO FACEBOOK. Toto okno můžete zavřít.
10. Vraťte se do vesnice a přepočítejte si Šmorůvky. Měli by jste mít o jednu víc.
11. Opakujte postup od bodu 4. kolikrát chcete. FUNGUJE TO!

Důležité je být pořád připojen k internetu, aby nedošlo ke ztrátě vaší vesnice. Tímto postupem získáte vždy jen jednu šmorůfku, těžko si za ní něco pořídíte, ale je to jediný způsob jak ji bez peněz získat. Otázkou je, jestli je to podvod nebo ne, přeci jenom jde o pouhé přeinstalování aplikace. A také není jisté jak dlouho tenhle trik bude fungovat.

Příště si ukážeme jak rychle vydělat hodně peněz nebo XP…

Používal jsem Firefox víc jak 9 let, tehdy ještě jako Mozillu, ještě než se projekt rozdělil na Firefox a Thunderbird. Byla to nějaká beta verze 0.7.9 nebo tak něco. Dobře si pamatuji na ten den kdy jsem přestal používat IE6 – vlezl jsem na stránku nějakého vtipálka a počítač mi náhle začal otevírat stovky oken Telnetu které se připojovaly na různé servery. Nešlo to zastavit ani odstřelit, musel jsem čekat až se to samo hryzne nedostatkem paměti. Měl jsem Windows XP, legální OEM verzi, plně aktuální. Tahle příhoda byla poslední kapka, začal jsem používat Mozillu a později Firefox. S tím jsem vydržel až do verze 3.6, do začátku roku 2011.

Zjistil jsem že mi počítač neustále swapuje a Firefox alokuje klidně i 1 GB paměti. Než abych zkoumal kde je problém, přešel jsem na Chrome. A hned jsem si nadával, proč už jsem ho nepoužíval dřív, proč jsem tvrdohlavě trval na FF. S Chrome je surfování o mnoho lepší a méně zatěžuje počítač.

IE9, jakkoliv ho většina odborníků i amatérů chválí, chová se na mém počítači prakticky stejně jako IE8. Nepozoruji žádnou změnu, žádně vylepšení nebo zrychlení. Nevidím důvod proč jej používat.

Kdo ví, třeba na něm Microsoft ještě zapracuje a bude konečně konkurenceschopný. Dejte mi pak vědět, já ho zase vyzkouším. Ale ještě nenastal jeho čas.

K čemu jsem potřeboval kopii 1:1? Mám už asi 5 let DVD/HDD rekordér s poněkud hlučným 250 GB diskem. Hlučný je vibracemi, samotné čtení/zápis je neslyšitelné. Je to otravné, rekordér jsem podkládal kousky gumy, molitanu, mirelonu atd, ale po čase se vibrace zase objevily. No a když se mi dostal do ruky jiný disk 250 GB který nevibroval, chtěl jsem to vyzkoušet. Když jsem ho vložil do rekordéru a zapnul, nic se nedělo, za asi 20 sekund se rekordér restartoval a naběhl jako dřív. Disk si zformátoval a mohl na něj bez problémů zapisovat. Dobrá zpráva, rekordér nebyl blokován proti jinému disku. A teď jak přesunout filmy na nový disk?

Disky jsem vždy kopíroval Nortonem Ghostem, ale v tomhle případě byl k ničemu. Nepomohly i další programy, protože většina jich čte oddíly a soubory pouze kopíruje. Jenže tenhle disk neměl oddíly, ve Windows Vista a dokonce i v Linuxu se tvářil jako nealokovaný. Výrobce rekordéru má zřejmě svůj jedinečný filesystém.

Hledal jsem a našel utilitu EASUS Disc Copy. Stáhnul jsem 32 MB ISO, vypálil na CD, nabootoval z něj a už to jelo. Oba disky jsem měl připojené přes USB redukce a našlo je to bez problémů. Rychlost kopírování byla díky USB asi 1 GB/minutu, takže to zabralo necelé 4 hodiny. Pokud by disky byly připojené přímo IDE kabelem, patrně by to jelo rychleji. Ráno byly disky zkopírované, bez chyby. Chvilka napětí….disk se v rekordéru rozběhl bez problémů, přehrává, nahrává a hlavně – všechny dříve nahrané filmy tam jsou. Dobrá práce. Mé díky patří EASUSU a za odměnu napíšu tuhle „recenzi“ na blog. Mrkněte na jejich web, mají toho dost ohledně správy disků, zálohovaní apod.

EASUS Disc Copy můžu doporučit už jenom z důvodu že se jedná o freeware a obraz LiveCD má jen 32 MB. Bez problémů našel disky v USB rámečcích, dokonce i ten v notebooku který díky nestandardnímu řadiči nenašel ani instalační program Windows Vista. CD s tímto softwarem by rozhodně nemělo chybět v záchranné výbavě každého admina, i když ho použije jen zřídka.

Klonovat disk 1:1 (volba Disc Copy) je potřeba pouze ve speciálních případech, většinou stačí disk kopírovat partišnu po partišně (volba Partition Copy) a umožní nám tak změnu velikosti oddílu/disku. Což uvedený program umí taky, ale nemám vyzkoušeno. Podmínkou je aby cílový disk měl stejnou nebo větší kapacitu než zdrojový. Ale nezapomeňte, pokud budete disky s rozdílnou velikostí kopírovat sektor po sektoru např. ze zdrojového 160 GB na cílový 250 GB, výsledný cílový disk bude mít zase jen 160 GB.

regsvr32 vbscript.dll

A uvidíte že to už půjde. Já jsem se s tím vztekal asi hodinu než jsem našel tohle řešení.

Že nevíte jak se toho zbavit? Znám způsob, který 100% zabere. Není to crack, serial key ani keygen, nic nelegálního.

1. Stáhněte si program PDFCreator a nainstalujte. Je zdarma a jeho použití je legální.
2. Cokoliv chcete uložit do PDF prostě jen vytiskněte na novou virtuální tiskárnu PDFCreator. Z jakéhokoliv programu.
3. Ve výsledném PDF už nebude žádná věta, že používáte trial.

Jak vidíte, je to jednoduché. PDFCreator umí kromě uložení do PDF také formáty PNG, JPG, BMP, PCX, TIF, PS, EPS, TXT, PSD, PCL, RAW a SVG. Program je plně česky  a samozřejmě s podporou český znaků.

Víte ještě o nějakém důvodu, proč používat pdfFactory?

Vždy při stahování fotek z fotoaparátu Olympus C-60 přes USB kabel se ony poničí tak hrozně, že sice jdou otevřít, ale obsah je nepoužitelný. Fotka je čitelná pouze do cca horní půlky, od půlky dolů je pouze změť barev a čar. Poměr není pořád stejný, ale někdy je skoro celá fotka použitelná, někdy jenom pár horních pixelů. S jiným počítačem to funguje, problém tedy není v Olympusu nebo kabelu.

Zkusil jsem přidat PCI kartu s 5x USB 2.0, ale výsledek je stejný – poničené fotky. Dělalo to i před přeinstalováním systému, takže bych neřekl že je nakopnutý systém, na druhou stranu USB normálně funguje, třeba s flashdisky se pracuje bez problémů.

A teď mi řekněte, kde je zakopaný pes. A jako na potvoru je to šéfovo počítač…

Jenže přijde 10. říjen a datum prostě zmizí. Děje se tak každý rok. Je prý to dané tím, že po 10.10. je datum větší o jeden znak než obvykle, proto se tam radši nezobrazí nic. Tomu říkám řešení. Už jsem to pozoroval u Windows XP a teď je to i u Vist. Windows 7 jsem ještě nezkoušel, ale tipnu si že na 90% to bude stejný problém.

Kde je datum?!

Je to ostuda. Microsoft opět dokázal svojí neschopnost opravit takovouhle maličkost. Ach jo.

UPDATE: Existuje taková „oprava“. Stačí změnit v ovládacích panelech krátký formát data z „d.M.rrrr“ na „d.M.rr“. Místo roku „2009″ se tak zobrazí pouze „09″. Mno, pořád lepší než tam nemít nic.

UPDATE 16.3.2011: firmare si můžete také stáhnout na této stránce

Nečekejte nic nového, pouze jsem přidal firmware verze 4.20 k jejíž otestování jsem se ještě nedostal.

Rozdíl je v použité kompresi balíčku, což bylo pro mě veliké překvapení. Celková velikost všech verzí firmwaru je skoro 19 MB. Po zabalení do formátu ZIP jsem se dostal na cca 7 MB, nicméně po zabalení do formátu 7-zip se velikost zmenšila až na 1,9 MB. Což už je veliký rozdíl.

Pro rozbalení použijte software 7-Zip, což je mimochodem špičková náhrada za všechny ty WinZIPy, WinRARy apod. Umí rozbalit prakticky všechny formáty a i jeho vlastní formát komprese 7z dosahuje skvělých výsledků. Program je zdarma i pro komerční použití. Umí komprimovat také do formátu ZIP. Používám ho už přes dva roky a zatím jsem neměl žádný problém, takže nevidím důvod kupovat programy typu WinRAR.

Připomínám, že pro aktualizaci přes bluetooth slouží soubor s koncovkou ULP, soubor BIN je pouze pro aktualizaci sériovým kabelem!

Kdysi jsem PCSuite používal, když jsem měl Nokii 6230, psal se rok 2004. Bylo to peklo, aplikace se zasekávala, spadávala, mobil občas nešel připojit a musel jsem před každým připojením restartovat jak mobil tak PC.

Po Nokii 6230 přišel Sony Ericsson K800i a Nokia PCsuite šel z počítače smykem pryč. A byl jsem rád.

Až do včerejška. Táta mi přinesl svojí Nokii E51 že chce stáhnout fotky. E51 má konektor miniUSB, ale myslet si že se po připojení nainstalují ovladače je hodně naivní. Takže opět sosnout tu hrůzu a směle do toho…

Řeknu vám, že se toho za pět let moc nezměnilo. UI sice vypadá jinak, ikonky jsou krásnější a veselejší ale to je tak všechno. Pořád se to zasekává, spojit se mobilem mi to šlo až po restartu počítače (2x) a fotky jsem přenesl až na třetí pokus.

Takže už opět vím proč nechci Nokii.

Stáhnul jsem si image, vypálil a už bootuju. Na notebooku, Sony Vaio FZ31Z. A hned napoprvé úspěch, všechno fungovalo jak má, obrazovka, zvuk, wifi, bluetooth, atd. Nadšení!

No nedá se nic dělat, musím to zkusit naostro. Vyměnil jsem produkční disk za jiný a už to na něj tlačím. Instalace hotová za cca 30 minut a už to jede! Ještě se stáhla a nainstalovala podpora češtiny, pár set MB aktualizací a už si užívám toho slastného pocitu z nové hračky. Všechno funguje, dokonce i hardwarová tlačítka na notebooku. Nastavování je hračka, všechno se dá naklikat a všechno kupodivu funguje. Rychle a zběsile. Už jsem díky Windows Vista nějak zapomněl, že mám relativně rychlý notebook.

A už začínám přemýšlet, jestli by se to dalo používat pro práci. Firefox, Mozilla, Openoffice.org, není problém. Jenže mám AutoCAD a musím ho používat. Pod WINE to asi nerozchodím, ale není problém stáhnout VirtualBOX, rozchodit pod ním Windows s AutoCADem a používat bezešvý režim. To vyřešilo problém dalších 3 aplikací, které existují pouze pro Windows a MUSÍM je používat. Nadšení stoupá! Jenže přichází oříšek v podobě programu co je chráněný hardwarovým USB klíčem Sentinel. Nedaří se a nedaří, ani Google mi nepomohl. Sen se rozplývá. A to jsem ještě neměl čas řešit třeba scanner nebo třeba druhý program co je chráněný jiným USB klíčem.

Multiboot jsem zavrhl už před léty jako nefunkční řešení (po měsíci používán byl poměr spuštění Windows 98%, Linux 2%).

Shrnutí: Ubuntu je zase o krok dál. Zlepšuje se s každou novou verzí. Dokážu si ho představit jako systém pro běžné uživatele. Všechno funguje, není třeba lézt do konzole, a pokud potřebujete na internet, stáhnout fotky z foťáku, poslat email, podívat se na film, pustit si MP3, psát přes ICQ, volat Skypem nebo občas napsat nějaký dopis, bude vám Ubuntu bez problémů stačit. I já bych nakonec přišel na to jak to všechno rozchodit, ale bohužel musím pracovat a na hraní s linuxem není čas. Někdy příště.

Disk jsem nesmazal, až budu mít zase chřipku, tak se k němu rád vrátím a pohraju si s tím. Možná je to článek na pokračování. Možná ne.

No nic, zpátky do světa Windows…..chjo….

Je to až překvapivě jednoduché – stačí zasunout do SD slotu jakoukoliv SD kartu. Následuje okamžitě BSOD. Funguje to na 100%.

Abych to upřesnil – notebook Sony VAIO FZ31Z, Windows Vista Home Premium 32bit. Vše legální a aktuální.

A teď mi někdo řekněte, proč taková blbost sundá celej systém. Radku?

Co je pro mě důležité – ISPConfig dělá linux použitelnější pro normální lidi. Bez něj bych se nikdy nepouštěl do provozování vlastního mailserveru a webserveru. Ano, šlo to i bez něj a dlouhou dobu jsem to tak měl, ale je to moc práce s instalací a i s údržbou.

ISPConfig beru jako hotové řešení mailserveru a webserveru.

Stejně tak IPCop. Jednoduché a geniální. Naklikáte si co potřebujete. V dnešní době ho snadno nahradí kdejaký hardwarový router, ale ne všechny mají funkce jako IPCop. Ten navíc dokáže běžet svižně i na starých počítačích, které jsou zralé na vyhození. Instalace je doslova hračkou – stáhnete a vypálíte ISO image, nabootujete z něj a vše nastavíte v jednoduchém průvodci. Systém se nainstaluje a po restartu se již na něj můžete přihlásit a spravovat jej přes web.

IPCop je hotové řešení routeru.

Hotová řešení usnadňují život.

V balíku najdete tyto verze:

• 4.14d (pouze verze bez češtiny)
• 4.16d
• 4.17a (2 verze – s češtinou i bez)
• 4.18a
• 4.18b
• 4.19 (zatím poslední vydaná verze)

Pokud není uvedeno jinak, jedná se o balík jazyků ZONE D, ve kterém je kromě dalších jazyků i čeština.

Stahovat můžete zde (cca 6,2 MB).

UPDATE 16.3.2011: firmare si můžete také stáhnout na této stránce

Z mojí zkušenosti a z různých pokusů můžu doporučit verzi 4.17a, se kterou nemám žádný problém. Pouze pokud používáte zařízení s operačním systémem Windows Mobile budete mít přehozená jména a příjmení v adresáři.

Neručím za případné škody způsobené špatným flashování, děláte to na svojí zodpovědnost.

Pozn.: přes bluetooth se flashuje soubor s příponou ULP, soubor BIN slouží pouze k flashování pomocí kabelu k sériovému portu. Pokud se vám po flashování objevil nápis NO SIGNAL, znamená to, že display nedostává od jednotky hansfree žádná data. Patrně se něco pokazilo a je třeba přehrát software (firmware) v jednotce (bluebox) pomocí onoho kabelu.

Spravuji ve firmě servery. Ty jsem sám postavil ze starých nepotřebných součástek (Alteunbrauchbarehund) a zastaralých počítačů. Prostě vetešnictví, pouze disky a větráky jsou nové.  Nakonfiguruju linux (Ubuntu server – ano, jsem si vědom, že jedinej správnej linux je Debian, ale kašlu na to), nahodil nějaká ta hotová řešení typu IPCop a ISPConfig (vše klikací, jak jinak) a cítil se jako linux-guru.

Jenže i servery je třeba upgradovat a tak jedou za čas sestavím zase nějaký nový server, teda z novějších součástek, kterým nahradím ten nejstarší. A jako správný ajťák nový server dlouhodobě testuju, než ho nasadím (on ten důvod dlouhodobého testování je že nemám čas na migraci).

Zrovna nedávno jsem si řekl, že už konečně zprovozním ten mailserver, který už běží zkušebně asi třičtvrtě roku (tady vidíte že testování neberu na lehkou váhu). Jedno odpoledne jsem se do toho opřel všemi silami a za 3 hodiny hotovo. S pocitem vítěze jdu domů.

A doma jsem zjistil, že server neběží. Resp. běží, na pingy odpovídá, ale to je tak všechno. Grrrrr! Další bezesná noc a přemýšlení, kde jsem udělal chybu.

Ráno skoro běžím do práce a netrpělivě připojuju monitor, abych zjistil, že server funguje. GRRRRR! Tak hned do logů….hmmm…kde nic, tu nic…

No nebudu to prodlužovat, anitivirus ClamAV který scanuje emaily neběžel jako daemon ale spouštěl se jeden proces pro každý email, takže se stroj velmi rychle zahltil. Server fungoval, ale všechno mu trvalo neskutečně dlouho, že ani Putty takovou trpělivost nemá. Moje blbost, tohle jsem měl vědět. Dělala to vždy nová verze ISPConfigu a věděl jsem že je to potřeba to po každé aktualizaci změnit na démon. No hlavně že jsem na to měl skoro rok.

Ve chvíli vlastní pýchy se vždy najde něco, co vám ukáže že nejste tak dobří.