Archive for the ‘Auta’ Category.

Zatahujte ruční brzdu při každém parkování!

Možná vám kdysi někdo říkal (možná i v autoškole), že pokud parkujete na rovině, nemusíte auto brzdit ruční (parkovací) brzdou, že stačí zařadit jedničku nebo zpátečku. Proč zbytečně natahovat lanka a namáhat brzdový mechanismus, když na rovině auto nikam neodjede a zařazená rychlost ho spolehlivě udrží? A je to pravda, ale nic není tak jednoduché…

I já jsem to tak dělal, protože jsem si chtěl šetřit auto. Teď už ale zatahuji „ručku“ pokaždé. „Proboha proč?“, ptáte se?

Je to jednoduché. Ruční brzda je mechanismus, který je třeba pravidelně „rozhýbávat“. Jenom tak zamezíte zareznutí lanek v bowdenech, nebo zareznutí mechanismu v zadních brzdách a tak celkovému „zatuhnutí“. Tím, že ruční (parkovací) brzdu nebudete používat dáte možnost vzniku koroze meze styčnými plochami a dříve nebo později vás čeká oprava.

A ještě jedna dobrá rada – i když budete odteď používat ruční brzdu při každém brždění, i tak vždy zařaďte rychlost. Je to takový sichr, protože ne vždy brzdí ruční brzda stoprocentně.

A příště si povíme proč je dobrý nápad startovat automobil s vyšlápnutou spojkou.

Jak si nerozbít klimatizaci

Je léto, spousta lidí si pouští v autě klimatizaci a spoustě lidí se právě v létě tato klimatizace rozbije. Je to pochopitelné, klimatizace se zásadně porouchá v létě. Pochopitelně se může porouchat i v zimě, na jaře nebo na podzim, ale většinou na její nefunkčnost přijdeme až v létě, když je nám horko a chceme si v autě udělat příjemně. Účelem tohoto článku je prevence, osvěta a návod jak si ušetřit nervy a peníze za zbytečnou opravu klimatizace. Bude to trochu delší, ale já to už jinak neumím. Pokusím se nezabíhat do zbytečných technických detailů, ale nic neslibuji. Uvedený popis platí pro většinu automobilů, nicméně mohou existovat výjimky, na které se nebude vztahovat.

V automobilu je (kromě jiného) kompresor klimatizace, který je poháněný pomocí klínového (drážkového) řemenu většinou společně s dalšími pomocnými agregáty (alternátor, hydraulické čerpadlo posilovače, vodní čerpadlo, atd.). Kompresor klimatizace představuje pro motor poměrně velkou zátěž a aby nezvyšoval spotřebu paliva, je v momentě ,kdy není potřeba chladit interiér odpojený. Odpojování se zpravidla realizuje elektrospojkou zabudovanou v řemenici kompresoru. Funguje to zhruba tak, že se řemenice na kompresoru volně protáčí a jakmile je potřeba chladit, do elektrospojky kompresoru je přivedeno napětí které přitáhne kotvu kompresoru k řemenici. Na řemenici jsou výstupky o které se kotva zarazí a dojde tak k roztočení kompresoru. Tato „aktivace“ kopresoru je u některých automobilů slyšet jako jakési (cvaknutí), u jiných motorů může být slyšet zakolísání otáček motoru (za jízdy to může autem i lehce škubnout), ale u jiných automobilů nemusí být vůbec slyšet nebo cítit (zejména u naftových motorů větších objemů).

A právě toto sepnutí klimatizace je moment, při kterém dochází k největšímu namáhání kompresoru (resp. elektrospojky kompresoru) a právě v tomto momentu dochází k poruše elektrospojky. Ta se totiž v momentě sepnutí musí vypořádat se stavem, kdy na jedné straně je řemenice která má zhruba otáčky motoru (500 – 7000 ot./min?) a na druhé straně stojící kopmresor, kterému se chce do otáček jen velmi velmi těžko (dokonce to funguje tak, že čím větší je horko, tím klade kompresor větší odpor). Při sepnutí elektrospojky dojde poměrně k velkému rázu, někdy může dokonce i proklouznout řemen, což můžeme někdy slyšet hlavně u starších aut jako jakési „kvílení“.

Každá elektrospojka a v podstatě i kompresor má omezený počet sepnutí než dojde rozbití. Výrobce vše samozřejmě otestuje tak, aby to přežilo záruku vozidla, tj. 4 roky nebo nějakých 160 000 km, ale reálná výdrž už záleží na tom, jak se k elektrospojce a kompresoru klimatizace chováme.

Jak tedy šetřit elektrospojku? Je to jednoduché, důležité je dodržovat tyto dva kroky:

  1. Minimalizovat počet sepnutí elektorspojky.
  2. Spínat elektrospojku při co nejnižších otáčkách.

Nelze říct který bod je důležitější, dobré je maximálně dodržovat oba dva.

Jak minimalizovat počet sepnutí eletrospojky? Snadno, používat klimatizaci co nejméně. To se ovšem snadno řekne ale hůř provede. Relativně jednoduché je to u vozů s manuální klimatizací. Tam klimatizaci pouštíme tlačítkem s označením A, C, AC, A/C případně je na něm symbol sněhové vločky nebo něco podobného. Po jeho stisku zpravidla dojde k sepnutí elektrospojky kompresoru. Píšu zpravidla, protože ne vždy a ne u všech aut toto platí. Některá auta si hlídají stav celé soustavy klimatizace a k sepnutí kompresoru dojde až když je splněno několik podmínek, např. je-li dostatečný tlak chladiva nebo naopak není-li překročen tlak v okruhu, venkovní teplota je nad nějakou hodnotou, motor je zahřátý, auto se pohybuje, je v činnosti ventilátor na chladiči, není překročena teplota motoru, atd. atd. Tyto podmínky mohou být opravdu různé a nejsem schopen je popsat pro všechny vozy. Dobré je auto sledovat nebo poslouchat a vypozorovat kdy opravdu dojde k sepnutí kompresoru, zda-li je to okamžitě po stisknutí tlačítka, nebo je tam nějaká prodleva. Zkuste otevřít haubnu motoru, požádat někoho aby zapnul klimatizaci a poslouchejte. Sepnutí kompresoru by mělo být slyšet. Kutilové to mají jednodušší – na kabel který vede ke kompresoru mohou přidělat nějakou žárovku (kontrolku) na 12V a ta jim bude signalizovat kdy dojde k sepnutí elektrospojky.

Pokud víme kdy nám elektrospojka spíná, máme relativně vyhráno. Aby počet sepnutí byl co nejmenší, toho docílíme používáním klimatizace jen pokud je nám opravdu horko. Klimatizace sice v autě zlepšuje ovzduší a odstraňuje ze vzduchu vlhkost, ale někdy je rychlejší a efektivnější auto nejdříve celé vyvětrat a pak už se možná obejdeme i bez klimy. Pro člověka je dokonce zdravější a přirozenější jezdit bez puštěné klimatizace.

Jenže když už je opravdu horko a chceme chladit, pak si klimatizaci pustíme. Ovšem je důležité, aby v momentě sepnutí byl motor v co nejnižších otáčkách, tj. ve volnoběhu. Pokud tedy například valíme po dálnici, motor vrčí v 5000 ot./min. pak není dobré v ten moment zapnout klimatizaci, v té chvíli dostane kompresor (i elektrospojka kompresoru) pořádnou šlupku. Vyřaďte, nechte spadnou otáčky motoru, zapněte klimatizaci, (chvilku počkejte) a můžete opět zařadit a valit dál. Kompresor vám je vděčný.

Pozor  na čtyři věci:

  1. Stále zapnutá klimatizace. Některá auta po vypnutí motoru a po nastartování si „pamatují“, že jsme měli klimatizaci spuštěnou a opět nám ji po nastartování zapnou, i když je to třeba zbytečné (např ráno není ještě horko).
  2. Režim odmlžování skel. Pokud máte v autě tlačítko na rychlé odmlžení čelního skla, i to někdy sepne kompresor klimatizace. Klimatizace totiž odebírá ze vzduchu vlhkost protože je efektivní ofukovat čelní sklo suchým vzduchem.
  3. Příliš rychlé rozjetí. Je horko, nastartujete, svítí vám tlačítko puštěné klimatizace a vy se hned rozjedete. Může se stát, že kompresor klimatizace nesepne po nastartování ihned, ale třeba až po 5 vteřinách chodu motoru. Vy už mezitím točíte motor na 2500 ot./min. a v tom momentě dojde k sepnutí kompresoru. Špatně!
  4. Plný výkon motoru. Pokud potřebujete maximální výkon motoru a sešlápnete plynový pedál až na podlahu, většina automobilů na ten okamžik odpojí kompresor klimatizace, aby auto akcerelovalo opravdu „na plný plyn“. Ovšem jakmile otáčky klesnou nebo povolíte plynový pedál, dojde opět k sepnutí kompresoru a zpravidla otáčky nestačí spadnout na volnoběh, což je zase velký ráz pro duo elektrospojka-kompresor.

A jak vozy s automatickou klimatizací? Automatická klimatizace je ve své podstatě stejná jako manuální, jediný rozdíl je v nahrazení manuálních ovládacích prvků rozvodu vzduchu servomotory a elektronikou. Bohužel, u automatické klimatizace už nelze jednoznačně říct, kdy je v činnosti kompresor a kdy ne, počítač klimatizace spouští kompresor podle potřeby a podle podmínek uvnitř a vně vozu. Pokud chceme zjistit kdy opravdu je kompresor v činnnosti a kdy ne, je třeba opravdu pozorovat svůj automobil a experimentovat. Drobným pomocníkem by nám mohl být návod kde by režimy mohly být popsány. Přičemže stále platí vše co jsem napsal i k manuální klimatizaci – minimalizovat počet sepnutí a spínat v co nejnižších otáčkách.

Z vlastní zkušenosti vím jak funguje Climatronic ve vozech Škoda Octavia (r.v. 2000) a Škoda Superb (r.v. 2004). Pravděpodobně by to tak mělo fungovat ve všech vozech s Climatronicem, tj. všechny vozy koncernu Volkswagen, nicméně teď je rok 2013 a mezitím se mohla změnit spousta věcí.

Climatronic:

  1. Kompresor není v činnosti, pokud je klimatizace v režimu ECON.
  2. Kompresor sepne okamžitě po přechodu do režimu AUTO nebo do manuálního režimu (nesvítí žádný nápis).
  3. K sepnutí kompresoru dojde také po stisku tlačítka pro odmlžení čelního skla.
  4. Při maximálním výkonu motoru dojde ke krátkodobému odpojení kompresoru, zpravidla na 2500 otáček, k připojení dojde většinou dřív než stačí spadnout otáčky na volnoběh.

Dočetli jste až sem a možná si řeknete proč takový caviky? Když se to posere tak to dám opravit a je to, ne!? Nu proč ne. Jen si zjistěte ceny, nový kompresor klimatizace např. pro Škodu Octávii stojí asi 15 000 Kč. K tomu si připočtěte práci a opětovné naplnění soustavy chladivem. Samozřejmě můžete zajet na vrakáč a sehnat celý kompresor za pár šupů, jenže jak dlouho vám bude fungovat, než se také posere? U některých kompresorů stačí vyměnit elektrospojka (i ta může stát např 10.000,- Kč), někdy se musí vyměnit celý kompresor.

Já osobně doporučuji šetřit kompresor klimatizace. V Oktávii jsem to nedělal a elektropojka se rozbila při asi 150 000 km. Samozřejmě že se rozbila den před odjezdem do Chorvatska. V Superbu už si dávám pozor a zatím má najeto 220 000 km.

1111 nápadů pro motoristy a dílny

Hodím i sem odkaz na jeden můj nový projekt, 1111 nápadů pro motoristy a dílny. V sekci O tomto webu najdete informace o co se jedná.

Komupa blikáte?

Blikat dnes už není IN.

Vždy když mi někdo udělá podobnou prasárnu si vzpomenu na mámu, když jsem s ní kdysi jel autem. Z ničeho nic odbočila do ulice, bez blinkru. Trošku mě to překvapilo, tak jsem se zeptal:

– „Ty neblikáš?“
– „A komupa?“

(překlad pro Pražáky, Moraváky a další menšiny – „A komu?“)

Byla to pravda, nikde ani živáčka, takže prakticky bylo v té chvíli zbytečné blikat. Neblikám totiž pro sebe, ale pro ty druhé, aby viděli co se chystám provést. Neobhajuji její jednání, je to samozřejmě špatně. Blikat by se zkrátka mělo pokaždé. Ba dokonce se blikat musí. Ale pobavilo mě to a občas si na to vzpomenu. I když za posledních pár let bohužel stále častěji.

Dvouhmotový setrvačník – časovaná bomba

Prakticky každý známý vám po koupi staršího vozu poradí, že je třeba nejdřív udělat výměnu rozvodového řemene. Což je rozumná rada, protože nikdy nelze s jistotou říct, kdy byl původní řemen měněn a zda-li se na to předchozí majitel nevykašlal. Zvláště u auta z bazaru, bez servisní knížky a od soukromé osoby je výměna rozvoďáku prakticky povinná. Náklady na výměnu řemene jsou malé ve srovnání s náklady na opravu motoru při prasknutí řemene.

Málokdo ale ví, že ve většině aut tiká časovaná bomba v podobě dvouhmotového setrvačníku. A co je ještě horší, nikdo neví kdy tato bomba vybouchne. To i ten rozvodový řemen má danou minimální životnost a většinou je schopen vydržet 2x tolik. Dvouhmotový setrvačník může vydržet 300.000 km, ale může odejít také při 60.000 km. A co je vůbec nejhorší – zjistit v jakém stavu je setrvačník a kolik ještě vydrží nelze. Jediné co jde zjistit je zda-li je setrvačník v pořádku nebo už je vadný. Nejsou žádné mezní stavy, žádné ukazatele opotřebení. Dokonce ani po demontáži setrvačníku z vozu nelze setrvačník nijak zkontrolovat a otestovat. Opět můžeme pouze říct, že je v pořádku nebo není.

Někdo řekne proč o tom takhle sáhodlouze píšu, když odejde, tak ho prostě nechám vyměnit.

Inu proč ne. Nechat vyměnit setrvačník není nic extrémně složité, vyžaduje to většinou demontáž převodovky, což jsou v autoservisu asi dva dny práce. Horší je to ale s cenou tohoto dílu.

Dvouhmotový setrvačník stojí něco mezi 10 – 20.000 Kč, podle značky výrobce. Jenže tím to nekončí, při výměně setrvačníku je rozumné vyměnit i spojkovou lamelu a přítlačný kotouč. Což může být dalších 5 – 10.000 kč navíc. Plus ta práce, samozřejmě. Cena opravy se tak může vyšplhat na i na 40.000 Kč. Mluvím samozřejmě o neautorizovaných servisech. V těch značkových ty ceny budou ještě někde jinde.

A pak si kupte starší auto…

Kdo by si myslel že má vyhráno, když má auto ještě v záruce – chyba lávky. Je to spotřebák. Nelze reklamovat  sjeté brzdové destičky nebo sjeté brzdové kotouče, nevyreklamujete ani vadný setrvačník.

Existuje možnost nahrazení dvouhmotového setrvačníku jednohmotovým, někteří výrobci dokonce přímo prodávají sady na různá auta, nicméně co jsem koukal na ceny, stojí asi polovinu. Takže místo 20.000 Kč dáte za setrvák 10.000 Kč. Někdo výměnu doporučuje (na jednohmotě se nemá co pokazit), někdo ne (soustava motor – spojka – převodovka je navržena s dvouhmotovým setrvačníkem a nikdo neví co to bude dělat časem s jednohmotovým setrvačníkem).

Je to k vzteku, setrvačník byla vždy jednoduchá součástka na které se nemělo co pokazit a i její cena byla zanedbatelná. Byl to jeden kus železa (litiny), a jediné co se opotřebovávalo byl ozubený věnec startéru. Životnost setrvačníku byla neomezená. Dvouhmotový setrvačník je složen z mnoha (desítek) součástek obsahuje (některé typy) také olejovou náplň. Přinesl do vozu větší jízdní komfort, odstranil hlučnost, vibrace a opotřebování převodů v převodovce, nicméně je to další součástka která se může podělat. A taky se jednoho dne podělá, dřív nebo později.

Celé mi to přijde jako další kurvítko v autě, zbytečně zkomplikovaná jednoduchá věc, která sice přinese nepatrné zvýšení komfortu, ale zároveň se opotřebovává, jednou se rozbije a bude potřebovat výměnu. A tak výrobce prodá další součástku, ne jen do prvovýroby ale i do aftermarketu…

Vadný setrvačník se pozná podle rachotu motoru na volnoběh a/nebo nezvyklými vibracemi za jízdy.

Jak jezdit aby setrvačník vydržel co nejvíc? Nepodtáčet motor, nebrzdit motorem, neškubat s autem, nerozjíždět se na plný výkon (neprotáčet kola) a hlavně nepřehřívat spojku. Jsou to rady k ničemu, ale lepší než drátem do oka…

Když už zjistíte že je vadný, zkuste se pozeptat ve více servisech na cenu. I tak ale buďte připraveni na pořádnou mordu…

„Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další pokusy už pak neměl nervy.“ Mark Twain