Nebudu řešit, zda-li je to pravda nebo ne, soustředím se na to jak si přeinstalování Windows co nejvíce usnadnit. Nejedná se o nějakou novinku, sám toto řešení používám již asi dva roky ale ne každý o ní ví.

Takže jste právě doinstalovali Windows z instalačního CD/DVD. Naběhl vám čistý systém, rychlý a svěží. Gratuluji vám, máte za sebou tu jednodušší polovinu. Teď by jste začali z internetu stahovat desítky aplikací a utilit a jednu po druhé instalovat, mezitím několikrát restartovat počítač, no zkrátka by jste měli zábavu postaráno.

Nebo navštívíte webovou stránku Ninite – obrovský pomocník při instalace počítače. Na stránce si naklikáte co všechno budete chtít stáhnout a nainstalovat, stisknete dole Get Installer a stáhne se vám do počítač malý instalátor (soubor EXE, cca 250 kB). Ten už jen spustíte a rozjede se bezobslužné stahování a instalace všech vybraných aplikací. Stahují se vždy nejnovější verze aplikací, většina je i s českými jazykovými balíčky (není-li uvedeno jinak) a po spuštění jsou nastaveny na češtinu. Sympatické je, že stahování a instalace probíhají na pozadí a tak je čas potřebný ke stažení nejkratší možný a v podstatě je možné s počítačem i pracovat.

Tato stránka/utilitka dokáže ušetřit neskutečné množství času a otravné práce při reinstalování Windows. Rozhodně doporučuji k vyzkoušení.

Teorie: Sportovním filtrem (resp. vložkou filtru) nahradíte běžnou vložku vzduchového filtru a ono to potom pojede lépe, protože se do motoru dostane víc vzduchu.

Sportovním filtrem je myšlena speciální vložka do filtru vzduchu. Ta standardní bývá většinou papírová. Sportovní vložka je z jiného materiálu (např. bavlna) a neklade protékajícímu vzduchu takový odpor jako vložka papírová. Pokud touto vložkou nahradíme standardní papírovou vložku u běžného auta bez přeplňování, můžeme opravdu dosáhnout lepších výsledků, i když si myslím že u běžného motoru jen těžko postřehnutelných. Problém totiž je, že když dostaneme do motoru víc vzduchu, je třeba do něj dostat i víc benzínu, jinak bude spalovat chudou směs. No a pokud řízení motoru nepozná že jde do motoru víc vzduchu než před tím, víc paliva tam zkrátka nepustí.

Nicméně montáž těchto filtrů do motorů přeplňovaných turbem nebo kompresorem je naprostá blbost a ukazuje nulové znalosti „úpravce“. Každé turbo i kompresor má regulaci plnícího tlaku. Čidlo tlaku vzduchu v sání informuje řídící jednotku motoru a ta zase zpětně reguluje plnící tlak turba (kompresoru), aby nedošlo k překročení tohoto tlaku. Zkrátka aby tam toho vzduchu nebylo ani moc, ani málo. Turbo většinou začíná motor přeplňovat cca od 1800 otáček za minutu a pak až do maximálních otáček motoru se snaží řídící jednotka udržovat tento tlak konstantní. Proto je jedno, jestli máme vložku vzduchového filtru z papíru, bavlny nebo nemáme žádnou – na to kolik do motoru natlačí turbo vzduchu to nemá žádný význam, hlavní slovo má řídící jednotka.

Co se může trochu zlepšit, je zátah od nižších otáček motoru, typicky od volnoběhu do cca 1800 ot/min. kdy turbo ještě netlačí dostatečné množství vzduchu. Při použití sportovní vložky se opravdu dostane do motoru nepatrně víc vzduchu, jenže to nám v žádném jízdním režimu nepomáhá, protože přeplňovaný motor v těchto otáčkách má tak mizerný výkon i točivý moment že případné zvýšení bude opět pod naše rozlišovací schopnosti. A opět je zde problém s chudou směsí. Kompresor je schopen tlačit vzduch i od nižších otáček a tak u něj nemá sportovní filtr vůbec žádný význam, protože o množství vzduchu rozhoduje opět řídící jednotka, rozhodně ne filtr.

Sportovní vložky vzduchového filtru samozřejmě fungují jako placebo, nebo jako vychloubadlo na různých tuningových srazech, neboť je výměna vložky vzduchového filtru až primitivně jednoduchá a zvládne jí každá cvičená opice. Chtěl jsem napsat, že výměnou papírové vložky filtru za sportovní utrpí pouze vaše peněženka (a po přečtení tohoto článku možná i vaše ego), ale reálné je i poškození motoru. Zejména při použití filtru s většími otvory ve filtrovacím materiálu než má sériový. Ono to ani jinak nejde, protože když má filtr klást menší odpor vzduchu, lze to provést jenom několika způsoby. Buď zvětšením povrchu vložky filtru, což s ohledem na rozměry vzduchového filtru prakticky nelze zařídit, nebo řidším filtračním materiálem. Do motoru se přes řidší filtr dostanou i větší částečky prachu, ty se usadí na povrchu válce a motor se pohybem pístů „vybrušuje“. Časem se zvýší spotřeba oleje, sníží výkon atd., takže celkový efekt přesně opačný. Neděje se tak hned, ale tento proces je dlouhodobější. Záleží na prašnosti prostředí a také jak moc řídká filtrační hmota je použita.

Shrnutí: Sportovní filtrační vložka nepřidá výkon přeplňovanému motoru, protože do motoru jde jen tolik vzduchu, kolik tam natlačí turbo (event. kompresor). Nepomůže vám ani výměna celého filtru (airboxu), protože pořád platí vše co jsem napsal. Výměnou airboxu můžete celou situaci ještě zhoršit, např. když vám bude motor nasávat teplejší vzduch než předtím. O zvýšené hlučnosti, nebo zmatené váze vzduchu nemluvě.

Chcete-li přirovnání – když nahradíte benzínový filtr obyčejnou hadičkou, také vám může proudit benzín do motoru (např. karburátoru) rychleji a přesto auto nepojede lépe. Ale zato si koledujete o problémy.

Mám pro vác i dobrou zprávu. Pokud někde uvidíte nebo uslyšíte o sportovním filtru ve voze s přeplňováním vzduchu, hned víte kdo proti vám stojí a jakou inteligencí disponuje. A pokud se jedná o firmu nabízející montáže sportovních filtrů do přeplňovaných motor, hned víte co je to za „profíky“.

V počítači jsem postupně zadával jeden název za druhým do youtube.com, abych zjistil která z nich to vlastně byla. Samozřejmě to byla až ta poslední, no mohlo mě to napadnout. Ale to nevadí, konečně už vím její přesný název a skupinu (pro úplnost, je to Soul Asylum – Can’t Even Tell). Tak hurá na ulozto.cz, kde se mi až na třetí pokus podařilo stáhnout MP3 v poslouchatelné kvalitě. Teď ji ještě nahrát do mobilu přes kabel a můžu si ji poslechnout třeba při venčení psa.

Udělal jsem to takhle? Ani omylem.

Ještě když hrála ta písnička pod titulky, tak jsem na iPhonu spustil aplikaci SoundHound. Ta mi po pěti sekundách poslouchání sdělila název písně i interpreta a přihodila odkaz do iTunes store. Tam jsem si poslechl ukázku, zda-li je to opravdu ona a rovnou jsem ji koupil za 99 eurocentů. Přímo v mobilu. Písnička se stáhla do iPhonu ještě než skončily titulky toho filmu a já mohl nasadit sluchátka a vyrazit ven. Až přijdu domů a vezmu do ruky iPad, budu mít tuhle písničku i v něm, protože mám iTunes match. Bez nějaké složité synchronizace, prostě tam bude. I manželka si ji může bez problémů přehrát na jejím iPhonu, aniž by jej musela připojit k počítači.

Já nevím jak vám, ale mně ty peníze za to pohodlí stojí. Můžu si sice zdarma a legálně stahovat MP3, ale já radši zaplatím těch pár euro za to, abych nemusel vůbec k počítači, tam hledal nějaké úložiště odkud ji stáhnout, zkoušel kvalitu a nakonec staženou písničku tahal po kabelu do mobilu nebo dokonce rozebíral telefon a žongloval s paměťovou kartou. Ne, z toho už jsem vyrostl. Máme tu 21. stolení, internet, cloud a další podobné vynálezy a já chci komfort.

Možná někdo namítne, že on umí najít jakoukoliv písničku a stáhnout ji mnohem jednodušší a rychlejší cestou než jsem popisoval,  hned na první pokus a ve špičkové kvalitě. Ano, je to možné, ale pořád to bude mnohem pomalejší a mnohem pracnější než použít SoundHound a iTunes.

Zlí jazykové tvrdí, že na iPadu a iPhonu nelze spravovat soubory stejně efektivně jako například na Androidu, iOS to však navzdory všem svým omezením umí stejně dobře jako každý jiný systém. Tyto pomluvy pramení většinou z neznalosti věci.

Je potřeba pochopit jinou filozofii práce se soubory a trochu jiný přístup celého systému. Uživatelský komfort tím rozhodně netrpí, naopak je často vidět výhoda tohoto omezení ve snadném udržování pořádku v souborech.

Doporučuji ke shlédnutí všem majitelům iPadů a iPhonů, i já jsem v tomto návodu objevil pár užitečných rad, tipů a aplikací.

Lepší displej je fajn, fakt se jim povedl a dobře se na něj kouká, ale jenom kvůli displeji nebudu starý iPad 2 prodávat a kupovat nový. Beztak jej musím polepit matnou ochranou fólií kvůli dětem a tím bych zase přišel o tu jemnost Retiny. Možná i díky té fólii mi displej iPadu 2 nepřijde tak hrubý :)

Větší kapacita baterie o 70% je pěkná, ale když je výdrž iPadu 2 a 3 prakticky stejná, tak to zase nemá smysl. iPad 3 se navíc bude nabíjet déle než dvojka.

Větší grafický výkon mě netankuje, nehraji na tom graficky náročné hry abych jej využil. Stejně tak vylepšený fotoaparát je pro mě irelevantní, fotit s iPadem opravdu nechci. Kamera pro Facetime kterou jedinou využívám se nezměnila.

Co je lepší je větší operační paměť 1 GB. iPad 1 má jen 256 MB a to už začíná být pro některé aplikace málo. Ale 512 MB iPadu 2 je dostatečná velikost. Takže zase žádný pádný důvod ke změně.

Bluetooth 4.0 je už úplně mimo mísu, stejně tak podpora LTE. Stejně bych si pořídil zase WiFi verzi, neboť iPad používám pouze doma a kdybych někdy opravdu potřeboval internet i někde na cestách, není problém udělat z iPhonu hotspot.

Coby majitel iPadu 2 nevidím jediný důvod proč upgradovat na nový iPad (3). Kdybych ale měl pouze první generaci tohoto tabletu, určitě bych neváhal. Těch vylepšení je hodně a rozhodně by to stálo za tu změnu.

1. Modré podsvícení displeje (modré ledky jsou IN) a nádržky s vodou (proboha proč?) spolehlivě osvítí půl místnosti. Dokonce i když je přístroj vypnutý, pouze zapojený v zásuvce.
2. I když přístroj zrovna nezvhlčuje, vydává zvuk o nízké frekvenci. Zkrátka ultrazvukový zvlhčovač. Jedině když jej vytáhne ze zdi tak je absolutní ticho.
3. Tlačítka jsou mikrospínače a zmáčknout je potichu prakticky nelze.
4. Pokud vaše dítě nevzbudí mikrospínač v tlačítku, určitě to napraví pípání při každém stisku tlačítka, které je dostatečně nahlas.
5. Přístroj pípne při každém stisku tlačítka i na dálkovém ovladači.
6. Kdyby ani to neprobudilo děti, stačí když dojde v nádržce voda. Zvlhčovač spustí něco na způsob alarmu. Když dojde voda, jde o život a o vteřiny! Proto se také tento alarm opakuje dokud vodu nedoplníte.
7. Tiše se přikradete do pokoje doplnit vodu aby ten krám přestal držkovat. Na displeji svítí pouze červená kontrolka, že chybí voda. V momentě kdy vytáhnete nádržku se přístroj probudí a spustí opět alarm. Logické.
8. Když už tedy vrátíte nádržku i s novou vodou nazpět, přístroj se automaticky zapne. Bohužel si nepamatuje nastavení předtím a tak musíte opět cvakat a pípat tlačítky.

Zkrátka ideální přístroj do dětského pokoje. Je vidět že jeho vývojáři nemají děti. Rád bych se ocitl v malé místnosti s člověkem který to vyprojektoval. Myslel jsem, že se u těchto přístrojů tak nějak předpokládá že budou fungovat v ložnicích a hlavně v dětských pokojích. Ale Avair řekl NE!

Také jste si zvykli na automatické vysávání bytu a rádi by jste měli kromě vysátého prachu i perfektně vytřeno? Pak možná také uvažujete o jediném robotickém vytírači který je na trhu. I já jsem zatoužil odložit kyblík s hadrem a nechat ve 21. století pracovat stroj. Stojí to za to?

Tak v první řadě, Scooba je jiný typ robota než Roomba. Hodně jiný. Roombu vypustíte uklízet (event.  ji načasujete), po skončení úklidu ji najdete v nabíjecí základně, vysypete ji zásobník s prachem, občas pročistíte ložiska a válečky od prachu, vlasů a to je tak asi veškerá pozornost kterou jí věnujete. Scoobu musíte spustit ručně. Nemá žádný časovač, takže ji nelze naprogramovat k úklidu v době vaší nepřítomnosti. A dokonce ji po úklidu nenajdete v nabíjecí základně, protože žádnou nemá. Na to že stojí skoro stejně jako nejlepší model Roomby toho moc neumí, že?

Je to dáno tím, že Scooba vyžaduje přípravu na úklid a vyčištění po úklidu. V praxi to obnáší nalití čisté vody se speciálním antibakteriálním roztokem do zásobníku, následné sestavení robota, zásobníku, baterie a ruční spuštění úklidu. Po skončení vytírání musíte Scoobu opět rozebrat, vylít špinavou vodu, celý zásobník propláchnout, propláchnout také filtr, sací hubici a kartáčovací jednotku. Následně je dobré robota zpátky nesestavovat, všechno nechat někde uschnout a dát nabít baterii. Trochu víc práce než s Roombou, říkáte si. Jeden by řekl jestlu by nebylo rychlejší vytřít místnost ručně.

Nebylo. Scooba je při úklidu stejně pečlivá jako Roomba. Také razí heslo pomalu ale kvalitě. A kvalita vytírání je prostě perfektní.

Samotné vytírání funguje v několika krocích. Nejdřív jsou podtlakem odsáty větší nečistoty – prach, vlasy atd. prostě všechno co volně leží na podlaze. Není to vysávání jak ho znáte z Roomby, kde jsou rotační protiběžné kartáče a sací lišta, tady je opravdu pouze podtlak vzduchu. Po vysátí dojde k namočení podlahy pomocí dvou trysek ze kterých stříká voda s již zmíněným čistícím a antibakteriálním prostředkem. Aby se roztok dobře rozprostřel, je hned za tryskami stírací štětinový kartáček.  Hned za tímto kartáčkem je rotační kartáč, který drhne podlahu. A hned za rotačním kartáčem je vysávací gumová stěrka, která vysaje skoro všechnu špinavou vodu do zásobníku.Všechny tyto popsané kroky dělá Scooba najednou. Zásobník obsahuje dvě oddělené komory, pro čistou a špinavou vodu, robot tedy vytírá vždy s čistou vodou a špinavou dává do druhé části zásobníku. Za připomenutí ještě stojí, že celá čistící jednotka je ve Scoobě excentricky, proto robot vytírá i těsně podél zdi. Roomba má kartáče uprostřed a u zdi si pomáhá rotačním štětinovým kartáčkem.

Pohyb Scooby v mnohém připomíná pohyb Roomby, jen je celkově pomalejší a má svoje specifika. Tak předně jezdí Scooba hodně nízko nad zemí a nedokáže si tak poradit s žádnou nerovností a překážkou. Pro Roombu není problém překonat dvoucentimetrový práh nebo elektrický kabel, Scooba nepřejede prakticky nic od  půl centimetru výš. Je to proto, aby Scooba nevjížděla na koberce které jsou položeny na rovné podlaze. Scooba, podobně jako Roomba také střídá objíždění obvodu místnosti s náhodným přímočarým pohybem po místnosti, na rozdíl od Roomby do toho ještě přidává i krouživý pohyb.

Scooba za sebou zanechává mokrou stopu. U nás už díky tomu dostala přezdívku „slimák“. Není to nic neobvyklého, když vytíráte hadrem nebo mopem, také je chvíli mokrá podlaha. Ale zase podle mokré podlahy perfektně poznáte,  že robot pokryl opravdu celou místnost. Není to nic tragického, většinou je podlaha suchá do pěti deseti minut, podle typu podlahy.

Roomba si délku vysávání určuje sama podle velikosti místnosti. Scooba vytírá dokud má v zásobníku ještě čerstvý roztok. Délku úklidu tedy můžete naplánovat podle toho kolik roztoku dáte do zásobníku. Většinou tím také určujete jak velká je místnost pro vytírání. Plný zásobník což je asi 1 litr vody znamená vytírání v délce asi 40-45 minut a to pokryje místnost o cca 40 m². Baterie Scooby zvládne vytřít 80 m² což znamená že ji můžete pustit dvakrát s plnou nádrží. Baterie se nabíjí ve Scoobě, ale lze ji vyjmout a skladovat v nabitém stavu i bez trvale připojeného zdroje.

Jen jeden litr vody na vytírání?! To nemůže vytírat dobře…To já to dělám pečlivěji.

Není to pravda. Robot narozdíl od vás namáčí podlahu vždy čerstvým roztokem a špinavý ihned odsává. A nemíchá dohromady špinavou a čerstvou vodu jako v tom vašem kýblu. A hlavně podlahu drhne kartáčem, to je bezpochyby lepší než pouhé utírání hadrem nebo mopem. A protože každé místo přejede hned několikrát (průměrně 4x), je pečlivější než člověk.

Zdálo by se že Scooba šetří vodu, neboť ji stačí pouhý litr na vytírání. Když vytíráte vodou z kýblu, spotřebujete asi 10 litrů. No ve výsledku jedním litrem vody Scooba vytře podlahu a devíti litry vody ji a její součátky budete omývat po každém vytírání, takže v tomhle směru úspory nečekejte,

Už jsem několikrát zmínil antibakteriální roztok pro vytírání. iRobot jej prodává přímo pro Scoobu, jmenuje se Scooba Juice, stojí necelé tři stovky a jedna lahev vydá na 64 vytírání. V návodu jej výrobce doporučuje používat, ale zároveň povoluje používat také bílý ocet. Což se mi líbí, nikdo mě nenutí kupovat nějaký speciální drahý roztok. Výrobce důsledně nedoporučuje používat jiné přípravky.

Ke Scoobě dostanete také jednu virtuální stěnu, kterou můžete Scoobu omezit v pohybu. Scooba má také stejně jako Roomba senzory proti pádu ze schodiště

I Scooba obsahuje sériový port pro připojení k počítači. S tím ovšem nemám žádnou zkušenost, takže to je jenom taková zpráva pro geeky.

Teď už možná opisuji návod a propagační web, proto je asi čas na závěr:

Pokud nemáte podlahy citlivé na vodu a chcete se zbavit nepříjemného vytírání, je pro vás Scooba ideální pomocník. Není to ale bezúdržbové zařízení a vyžaduje větší péči než Roomba, nicméně výsledky její práce jsou perfektní. Rozhodně doporučuji je koupi.

Já doufám, že se objeví Steve Ballmer a zakřičí APRÍL!

Představme si že MS skutečně vyslyší volání a udělá desktopovou verzi Windows 8 pouze s Aerem a tlačítkem Start. Co dostaneme? Průzkumník s ribbonem? Lepší task manager? Hranatější okna? A co dál? Co tam má MS schované dál? Nic. Pár drobných vylepšení ale jinak nic. Pořád stále stejné Windows 7.

Opravdu to bude stát za upgrade? Spíš bych to chápal jako service pack pro Windows 7. Jenže těch pár vylepšení by přece neprogramovali tak dlouho…

Kdepak, Microsoft bere Metro na desktopu vážně a bude se snažit ho prosadit za každou cenu, na úkor Aera. Aero je pouze přechodné řešení, pro programy které zatím nejsou přepsány pro Metro. Něco jako byla příkazová řádka (DOS) ve Windows 95 která umožňovala spouštění starých DOSových programů. Windows 8 Consumer Preview se od finální verze nebudou mnoho lišit. Hádám že Windows 9 už Aero nebudou obsahovat vůbec.

Pokud se to tedy MS povede prosadit. Což je zcela jiná otázka a zatím to moc růžově nevypadá.

Vše podstatné je řečeno ve videu. Občas nechápu, proč některá novější auta kolem mne jen ztěžka startují když je pár stupňů pod nulou. Je pravda že 8 let není na dnešní auta žádný věk a když má TDI najeto 190 tisíc km, dá se říct že je to konečně zajetý motor.

Pokud bude ještě větší zima, určitě ještě nějaké video natočím.

Doplněno: startování v -13°C

Doplněno podruhé: start v -15°C

Doplněno potřetí: start v -17°C

Bohužel stále narážím na hlášky, že „iPad neumí přehrávat moje AVI, MKV a HD filmy, je to šmejd“ nebo že se film musí složitě převádět pro iPad.

V zásadě existují čtyři  možnosti jak si pouštět filmy v iPadu.

1. S online konverzí
2. S offline konverzí
3. Bez konverze
4. Offline konverze bez přenášení filmů do iPadu

1. S online konverzí

Tato možnost je asi nejjednodušší, nicméně má nejvíce omezení a vyžaduje určitou techniku. Pro přehrávání filmů se používá přehrávač Air Video, momentálně stojí asi 2,39 EUR. Existuje samozřejmě i free verze pro vyzkoušení. Jak už název aplikace napovídá, jedná se o přenos videa vzduchem, přesněji řečeno pomocí WiFi. Program vlastně tvoří dvě části – klientská (tu máte nainstalovanou v iPadu) a serverová. Serverovou část nainstalujete na váš počítač kde máte uložené filmy. Air Video Server existuje pro Mac i pro Windows. Air Video Server je vlastně takový malý prográmek kterému sdělíte kde máte v počítači uložené filmy. Na iPadu se pak spustí klientská část která se připojí k tomuto serveru (přes WiFi) a zvolíte který film přehrát. Server začne film konvertovat a iPad si jej od serveru začne stahovat a přehrávat, to vše během pár sekund. Podmínkou je samozřejmě mít iPad i počítač (server) na jedné síti.

Ideální použití:

• přehrávání filmů doma

Výhody tohoto řešení:

• přehraje jakýkoliv formát včetně HD filmů
• netřeba dopředu nic konvertovat, stačí jenom jednou nastavit server a nainstalovat Air Video do iPadu
• v iPadu máte k dispozici všechny vaše filmy
• filmy nezabírají v iPadu žádné místo
• Air Video Serverů může být víc
• přehrávání filmů nezatěžuje procesor iPadu, takže se baterie tak rychle nevybíjí
• přehrává filmy včetně titulků
• Air Video je společná aplikace pro iPad i iPhone
• pokud máte veřejnou IP adresu, lze přehrávat filmy v iPadu kdekoliv (kde je připojení k internetu)

Nevýhody:

• musí běžet počítač s Air Video Server
• jakmile jste mimo vaší WiFi, jste bez filmů (pokud nemá vaše domácí síť veřejnou IP)

2. S offline konverzí

V kostce: Film převedete do formátu MP4, naimportujete do iTunes a z iTunes jej přetáhnete (synchronizujete) do iPadu. Filmy v iPadu si tak pouštíte ve vestavěné aplikaci Videa. K převodu filmů existuje celá řada aplikací, já používám volně dostupný Handbrake. Filmy ve formátu MP4 umí iPad dekódovat přímo grafickým čipem a tak je jejich přehrávání plynulé a nezatěžuje procesor iPadu, za což se vám tablet odmění dlouhou výdrží. Přímo do videa se také uloží i titulky (i několik jazyků) které lze v iPadu vypínat a zapínat. Převod filmů je ovšem časově náročnější. Na mém notebooku trvá konverze jednoho 1,5 hod filmu cca 60 minut. Hodně záleží na výkonu počítače.

Ideální použití:

• cestování

Výhody:

• filmy máte sebou v iPadu
• malá zátěž procesoru při přehrávání a tím pádem větší výdrž na baterii
• přehrává filmy včetně titulků

Nevýhody:

• větší časová náročnost převádění filmů do formátu MP4
• nutnost použít iTunes k uložení filmu do iPadu
• filmy v iPadu zabírají místo

3. Bez konverze

Pro přehrávání filmů v iPadu využívám tuto možnost nejčastěji. Slouží k tomu aplikace AV Player HD, momentálně stojí asi 2,39 EUR. Tato aplikace umí přehrát film uložený v iPadu bez konverze. Můžete tedy vzít svoje filmy v AVI, MKV, DivX, Xvid atd. a společně s titulky je přenést do iPadu. Film se v něm konvertuje a přehrává, včetně titulků, naprosto plynule. Jediný problém je jak film dostat do iPadu, protože ten není opatřen konektorem USB nebo slotem na SD karty.

I tak existují tři možnosti jak lze do AV Playeru HD.

• Pomocí iTunes (Kliknete na vaše připojené zařízení – Aplikace – dole vyberete ve Sdílení souborů aplikaci AV Player HD a vpravo uvidíte filmy v této aplikaci. Filmy chytíte myší a přetáhnete jej do tohoto okna.)
• Pomocí HTTP/FTP Serveru (Spustíte v iPadu aplikaci AV Player HD, vyberete Wi-Fi Transfer a první možnost HTTP/FTP Server. Z iPadu se v tuto chvíli stal HTTP a FTP server. Zobrazí se vám na displeji adresa kterou zadáte v počítači v prohlížeči nebo v FTP klientovi a tímto způsobem přenesete film do iPadu. Podmínkou je mít iPad i počítač na jedné síti)
• Pomocí FTP klienta (Pokud máte nějaký  FTP server s vašimi filmy, můžete se iPadem díky této aplikaci připojit na tento server a stáhnout filmy do iPadu. Opět je podmínkou mít iPad i počítač na jedné síti)

Poslední možnost přenosu filmů (FTP klient) používám, mám filmy uložené na externím disku který je připojen k routeru Asus WL-500gP. Ten umožňuje spustit FTP server s přístupem na externí disk. S alternativním firmwarem umí router zapisovat na disk s NTFS filesystémem, není tedy nutné mít disk s formátem EXT3.

Ideální použití:

• cestování

Výhody:

• filmy máte přímo v iPadu, kdekoliv kdykoliv
• není nutná žádná časově náročná konverze filmů
• díky HTTP serveru můžete nahrát film kdekoliv kde je přístupná WiFi síť
• není nutné používat pro přesun filmů do iPadu iTunes
• pokud je k dispozici FTP server s filmy, filmy si přetáhnete rovnou do iPadu bez požití počítače

Nevýhody

• konverze probíhá přímo v iPadu a je náročná na výpočetní výkon, baterie dostává zabrat (nicméně dva až tři filmy určitě přehrajete)
• filmy v iPadu zabírají místo
• aplikace pro iPhone stojí také 2,39 EUR, není společná aplikace pro obě zařízení.

4. Offline konverze bez přenášení do iPadu

Záměrně uvádím tuto možnost jako poslední. Sám ji příliš nevyužívám, nicméně je to také způsob přehrávání filmů a určitě má svoje příznivce.

Jedná se o kombinaci první dvou možností. Film převedete do formátu MP4 a naimportujete do iTunes, stejným způsobem jako v bodu 2. Nicméně do iPadu už jej ale nesynchronizujete pomocí iTunes, ale využíváte funkci Domácí sdílení knihovny iTunes. Film tímto způsobem lze filmy přehrávat v iPadu pokud jste na jedné síti s počítačem s iTunes, ten ale musí běžet a mít spuštěn program iTunes. Domácím sdílením lze spouštět všechen obsah který máte v iTunes, tzn. hudby, filmy nebo podcasty. Převod filmů do MP4 lze provést pomocí Handbrake, který je stejně jako iTunes zdarma.

Ideální použití:

• přehrávání filmů, (hudby nebo podcastů) doma

Výhody tohoto řešení:

• v iPadu máte k dispozici všechen obsah z iTunes
• filmy nezabírají v iPadu žádné místo
• přehrávání filmů nezatěžuje procesor iPadu, takže se baterie tak rychle nevybíjí
• přehrává filmy včetně titulků

Nevýhody:

• filmy musíte předem zkonvertovat a naimportovat do iTunes
• musí běžet počítač s iTunes
• jakmile jste mimo vaší WiFi, jste bez filmů

Určitě jsem nepopsal všechny možnosti přehrávání filmů, nicméně uvádím ty které mám vyzkoušené a vím že jsou 100% funkční. Pokud máte ještě nějaký tip pro přehrávání filmů na iPadu, pochlubte se v komentářích.

Prostě to celé zní jako že ty dárky dává Evropa 2 (ve spolupráci s iStyle a iTunes), což je nesmysl! Dárky dává Apple a všem, Evropa 2 mu jen dělá reklamu a rozhodně žádné dárky nedává! Tyto „dárky“ dostávají všichni uživatelé iTunes po celém světě.

Jenže proč se nepochlubit cizím peřím, když je to zadarmo. Přijde mi to jako parazitování na dobrém jméně iTunes/Apple.

Možná Evropě 2 křivdím a byl bych rád kdyby mě někdo z nich vyvedl z omylu a vyjádřil se k tomu.

Občas se někde v internetu vynoří názor nějakého rádoby-odborníka, že Apple dělá všechno proto, aby své uživatele udržel stůj co stůj a uzavřel je ve svém „vězení“. A jako vězni jsou pak nuceni kupovat pouze produkty Applu a nemohou z tohoto „vězení“ ven.

Je to polopravda. Snem každé firmy je získat zákazníka a udržet si ho. Apple v tom není výjimkou. Ať už vyrábíte mobily, prodáváte auta nebo zeleninu, vždy se musíte snažit udržet stávající zákazníky. A řeknu vám tajemství – dělají to tak všechny firmy na světě, ne jen Apple. Všechny se vás snaží udržet ve svém „vězení“.

Není pravda, že nemohu z tohoto vězení uprchnout. Nic a nikdo mi nezabrání v pořízení nového mobilu s Windows Phone a začít jej používat. Jenže já už si mezitím v iTunesStore a AppStore nakoupil hromadu hudby a aplikací, které bych na Windows Phone neměl. Ano, hudbu bych tam nějakým způsobem dostal, koneckonců je moje, ale co ty aplikace? Koupil jsem si například navigaci v hodnotě 90€, sice ve slevě za 45€ ale i tak je to hodně peněz. S touto navigací jsem byl na iPhonu spokojený a tak jí chci i do Windows Phone, jenže to bych jí musel koupit znovu. A stejně tak další pár desítek aplikací a za těch pár let už to dělá několik tisíc Kč. Takže logicky se mi nikam jinam přecházet nechce.

Stejně jsou na tom uživatelé Andoridu, Windows Phone, Blackberry, Windows Mobile, Symbianu a dalších. Každý kdo si nakoupil hromady aplikací je nebude chtít nakupovat znovu a znovu pro jinou platformu a tak si přechod jinam dvakrát rozmyslí.

A tak můžu říct, že pokud existuje vězení Apple, existuje také vězení Windows Phone, Android, BlackBerry a další. Majitelé těchto zařízení stejnými vězni jako já, ať si říkají co chtějí. Možná si to jen nechtějí přiznat, ale je to tak. Přechod z jakékoliv platformy na jinou bude vždy problém, pro každého.

Všichni jsme vězni.

Existuje hodně profesí, kde má bluetooth sluchátko praktické využití, např. řidič dodávky nějaké balíkové služby. Jenže jak už to tak bývá, přesně tihle lidé handsfree vůbec nemají/nepoužívají. A tak volají za jízdy, jednou rukou drží mobil, druhou listují camráky a koleny se snaží udržet auto na silnici.

Pak tu máme exoty, kteří mají asi jeden hovor denně, ale přesto mají v uchu handsfree sluchátko nepřetržitě celý den. Nejčastěji je potkávám v obchodních domech a nikdy jsem je neslyšel/neviděl telefonovat. Chudší exoti mají klasickou drátovou handsfree do ucha, tzv. bondovku.

Je na místě dodat, že se stahují také potřebné soubory pro navigaci které mají 205 MB a pak už jen jednotlivé mapy. Mapa České republiky má cca 70 MB. Stahovat lze pouze přes WiFi.

Došlo také k přepracování uživatelského rozhraní a zatím to vypadá že je přehlednější a celé ovládání navigace rychlejší než předtím.

Jenže pak jsem viděl tohle video a už ten důvod mám:

Doporučuji přepnout do HD a pustit na celou obrazovku.

Mimochodem, původní adaptér je 5 V / 2,5 A. Mně se podařilo najít jeden starý printserver od D-LINK, který má stejný adaptér (resp. stejné hodnoty) a dokonce pasuje i koncovka včetně polarity. A tak router už zase routuje.

Narazil jsem tam také na sekci tabletů. A hned na prvním místě Samsugn Galax Tab 10.1. To je ten, co se v Německu nesmí prodávat. Tablet byl zapnutý a tak jsem se pustil do testování.

Možná bych měl poznamenat, že vlastním iPad 2 a tak můj názor nemůže být objektivní.

Moje domy po zhruba deseti minutách hraní s Galaxy Tabem 10.1 jsou naprosto děsivé. Rozhraní na základní obrazovce se dá posouvat doleva a doprava kde jsou další a další widgety a zástupci programů. Podobně se posouvají obrazovky s aplikacemi na iPadu. Jenže na iPadu se to celé posouvá plynule, Samsung o nějaké plynulosti asi neslyšel. Celé to poskakuje, zadrhává se to a občas to nereaguje na dotek. Nedovedu si představit to používat denně.

Spustil jsem internetový prohlížeč a začal načítat různé stránky. Trochu to zkomplikoval fakt, že v Electroworldu sice mají pokrytí WiFi, ale do toho tabletu nikdo nezadal heslo, já jej také neznal a jako na potvoru nebyl poblíž žádný otravný prodavač s debilní otázkou „můžu vám pomoct?“. Udělal jsem tedy ze svého iPhonu hotspot a Samsunga na něj připojil. To naštěstí fungovalo na jedničku a tak jsem mohl zkoušet i browser, díky 3G to bylo i celkem rychlé.

No, nedopadlo to dobře. Stránka se načetla správně, ale opět se při posunu nahoru a dolů škubala, poskakovala a občas přestal browser reagovat na asi 5 vteřin. Vzpomněl jsem si na HTC Touch Pro, které jsem kdysi používal. Tohle bylo stejné. Možná i horší.

Moc jsem toho za 10 minut nestihl, ale i tahle zkušenost mi stačí. Nevím jak je množné že je to celé tak pomalé a sekavé. Možná je to tím, že si tam s tím hraje X desítek lidí denně a celý systém už je nakopnutý. Něco jako Windows po 3 letech bez reinstallu. Jenže o pár metrů vedle leží dva iPady které jsou také vystaveny šťouralům jako jsem já a ty fungují stále jako nové, bez záseků. Což můžu potvrdil, po 5 měsících s iPadem nedošlo k žádnému zpomlení, pořád to funguje plynule jako nový.

Lituji lidi, co si pořídí Galaxy Tab a pak sledují tuhle sekanou. Hlavně ty lidi, co tak nějak jako já předpokládají, že když už je to víceméně za stejné peníze jako iPad, bude to i stejně fungovat. Nebude.

Možná jsem měl smůlu a narazil na vadný kus. Určitě se najde hodně lidí co jsou s tímto tabletem spokojení. Možná se najde i někdo, kdo bude chtít reagovat a vysvětlit mi, v čem se mýlím. Bohužel moje první setkání s tímto tabletem nedopadlo dobře a rozhodně ho nemůžu doporučit ke koupi.

A Fabík se jednoho dne rozhodl, že bude zlobit. Drze si rozsvítil kontrolku dobíjení. Ujistil jsem po telefonu manželku, že těch 10 km domů dojede i na baterii a šel jsem googlit cenu nového alternátoru. Výsledky mě nepotěšily.

Pohled pod kapotu prozradil, že Fabík někde potratil klínový řemen (no dobře, drážkový řemen) kterým poháněl jak alternátor, tak klimatizaci kombi. Zajásal jsem nad jednoduchou a levnou opravou a zakoupil jsem onen řemen. Jenže chyba lávky – řemen byl moc dlouhý. No jak by nebyl, na motoru chyběla napínací kladka. Takže tu máme jeden motor mínus kladka. Začíná přituhovat, hlavně v peněžence. Cena předpokládané opravy rázem poskočila z nějakých 400,- Kč za řemen na 1600,- . Kladku jsem našel zapadlou v krytu motoru. Byla chudák ulomená, asi proto že měla na sobě nápis MADE IN GERMANY. Halt kvalita.

Mimochodem, pokud vám ve fábii SDI a TDI (a možná i dalších motorizacích) rupne tenhle řemen, dá se s tím dojet co dovolí baterka bez problémů domů/do servisu, posilovač řízení je elektrický a jediné co vám (kromě dobíjení baterie) nebude fungovat je klimatizace. Pokud ji tedy máte. Vodní čerpadlo je na rozvodovém zubovém řemenu.

Nu což, objednám ještě kladku, co se dá dělat. Cena 1200,- za kus hitlerkovu s jedním ložiskem a pérem („Péro, péro, co to komu řiká?“), teda pružinou – se mi zdála vysoká, ale to už tak bývá, nejdražší jsou ty nejjednodušší věci.

Večer, jsem se ještě zběžně podíval na internet, jak to vlastně vyměnit a zjistil jsem, že pouhou výměnou napínací kladky a řemenu neodstraním příčinu ulomení kladky. Ta tkví v nefunkční „volnoběžce“ alternátoru.

Volnoběžka, to mi něco říká. Tenhle tvar jsem použil před léty, kdy jsem sedlal Favorita, ovšem vyrobeného v Rokycanech a nikoliv toho z AZNP Mladá Boleslav.

Technická vsuvka: Volnoběžku nenajdete na všech alternátorech. Většinou se montuje na alternátory s většími výkony, většinou nad 70 A (já vím že výkon se neudává v A ale ve W, ale když ty alternátory se tak označují). Proto volnoběžku nenajdete ve Škodě 105, Favoritu nebo Fábii v sociální výbavě Junior. A k čemu vlastně slouží kromě toho aby se čas od času posrala? Alternátory s velkými dobíjecími proudy mají poměrně velké a těžké rotory. Když roztočíte motor, roztočí se i rotor alternátoru, zpravidla ještě vyššími otáčkami než samotný motor, protože má menší řemenici než je na klikové hřídeli. Jenže vy tam jako řidič mlasknete rychlost a neurvale pustíte spojku. Otáčky motoru se rychle sníží, jenže co má dělat chudák alternátor? Stal se z něj setrvačník – pokud by neměl volnoběžku (případně jí měl zadřenou jako v mém případě), musel by svojí pohybovou energii předávat zpátky řemenem na řemenici motoru. Tím by byl namáhán jak řemen, tak i ložiska alternátoru a dalších agregátů na stejném řemenu (čerpadlo posilovače řízení, kompresor klimatizace, …) tak hlavně napínací kladka která jednoho dne řekne dost a vydá se do světa. S funkční volnoběžkou se nic takového nestane, alternátor prostě sám plynule zpomalí, srovná otáčky motorem a nedochází tak k namáhání řemenu a dalších komponentů. A té proklaté kladky!

Jak poznáte že máte špatnou volnoběžku? Buď to poznáte jako já – až když se něco podělá, nebo můžete vyzkoušet jednoduchý test. Stačí něčím vhodným předmětem zkusit pohnout rotorem alternátoru, na jednu stranu by se měl protáčet volně na druhou stranu vůbec. Tedy pokud se k rotoru dostanete, ve Fábii to jde poměrně snadno, klec statoru je děravá jako ústa staré ženy a je ta přístupná chladící vrtule.

Volnoběžku není tak snadné vyměnit, určitě musí alternátor ven z auta a na povolení volnoběžky je potřeba speciální klíč. Když jsem tohle na netu zjistil, naděje na snadnou domácí opravu vyhasly a dal jsem auto do servisu.

Nebudu už to nějak zdlouhavě rozmazávat, vypláznul jsem celkem 5000,- Kč za novou napínací kladku (neoriginální), řemen (ten jsem dodal), kompletní repasi alternátoru (volnoběžka, uhlíky, stočení kroužků, nová ložiska) a montáž.

Tak už Fabík zase lítá a dobíjí. Hlavně doufám že to nějakou dobu zase vydrží. Fabík měl nalítáno asi 130.000 km.

Je to podobný způsob zabezpečení jako má ebanka (dnes už vlastně Raiffeisen Bank). Nastavení bylo triviální, na stránce se zobrazil QR kód, ten jsem aplikací Gogle Authenticatro načetl a to je v podstatě vše.

Jak vyšší zabezpečení funguje? Chci se například přihlásit do emailu; zadám přihlašovací jméno a heslo a systém se mě ještě dodatečně zeptá na šestimístné číslo. Toto číslo vygeneruje aplikace Google Authenticator v mobilu, v mém případě v iPhonu. Číslo tedy zadám a už jsem přihlášen do pošty.

Zkrátka i kdybych měl heslo „12345678″ a někdo mi ho okoukal při zadávání, bez mého mobilu by se stejně nedokázal přihlásit.

Systém pamatuje i na ztrátu/odcizení mobilu – při nastavování služby si vytisknete deset záložních jednorázových čísel a ty si někde schováte. Pokud by je někdo našel, jsou mu bez jména a hesla k ničemu.

Aby se vám někdo dostal do účtu, musí mít jak vaše přihlašovací jméno, tak i heslo a ještě váš mobil. Takže se již nemusíte bát, že někde v internetové kavárně mají keylogger a odchytí si vaše heslo, bez vašeho mobilu je to stejně k ničemu.

Když se zamyslím, tak já používám operační systém Windows pouze jako spouštěč aplikací. Kromě Průzkumníka nepoužívám žádnou původní aplikaci vestavěnou ve Windows. Z tohoto pohledu nevidím rozdíl mezi Windows 7 a Windows 95, oba dva systémy tuto funkci splňují – oba umí spustit program.

Když budu hodnotit vzhled UI, tak jsou na tom oba systémy podobně, nicméně hezčí pro oko jsou jednoznačně Windows 7. Otázka ale je – mají hezčí okénka a veselejší barvy to vliv na produktivitu? Nemají. Rozhodně nebudu pracovat rychleji.

Co lze také porovnat – hardwarová náročnost.

Starší OS si vystačil s procesorem 80386 na 40 MHz, 4 MB RAM a 120 MB místa na disku. No dobře, na této sestavě to možná šlo spustit ale nešlo v tom dělat. Nicméně na nějakém tom Pentium MMX 166 MHz, 16 MB RAM a 2 GB disku už systém běhal svižně.

Minimální požadavky na Windows 7 jsou 1 GHz procesor, 1 GR RAM, 16 GB HDD. Ani na téhle sestavě nelze pracovat a tak je dnes rozumné minumum nějaké to dvoujádro na 2 GHz a 4 GB RAM.

Když porovnám obě konfigurace, rozdíl ve výkonu je obrovský. Jenže jako uživatel vidím pořád to samé – tlačítko Start s programy, lištu, vpravo hodiny, na ploše ikony. Za 15 let to jenom hezky obarvili, přidali pár efektů ale jinak prakticky nulová evoluce. Oba systémy dělají to stejné – spouštějí programy.

Kam jsme na desktopu došli za 15 let? Máme X krát výkonnější stroje, terabajtové disky, GB paměti ale UI operačního systému je prakticky pořád stejné. Proč Windows 95 stačilo 120 MB místa na disku disk a na Windows 7 už musíme mít minimálně 16 GB? Proč Windows 95 nabíhaly rychleji než dnes Windows 7?

Otázek je hodně a odpovědí by se našlo ještě víc.

1. Programátoři už nejsou řemeslníci jako dřív, nejsou omezování malým výkonem procesoru a miniaturní operační pamětí. Programy nám tak nabobtnaly do obludných rozměrů a vyžadují obrovské množství operační paměti. Týká se to jak Windows tak i ostatních programů.
2. Výrobci OS jsou jedna ruka s výrobci hardware. Pokud by nám stále stačily Pentia 1 na 200 MHz a 16 MB RAM, vývoj hardware by se podstatně zpomalil.
3. OS obsahují obrovské množství funkcí, knihoven a ovladačů, i když je třeba nikdy nevyužijí, nebo jen zřídka. Proto je každý nový systém větší a větší. Kde jsou ty doby, kdy instalačka Windows 95 měla 50 MB a celý systém na disku zabíral do 100 MB.

Ano, na vině jsou vývojáři. Ti vyžadují pro svoje programy stále výkonnější hardware. Zajímavé ale je, že tato situace nenastává u smartfonů a tabletů. Tam je jednou daný výkon procesoru, velikost paměti i úložiště. Nelze vyměnit procesor, přidat paměť nebo další disk. Zde jsou vývojáři nuceni psát efektivní aplikace které šetří systémové prostředky jak to jen jde. Pokud by napsali program, který by byl na nějakém tom zařízení nepoužitelný, lidé si jej nestáhnou/nekoupí, raději sáhnou po konkurenčním programu. A přesně tohle výkonové omezení pomáhá dělat kvalitní a odladěné programy.

Bohužel i zde tomu moc nepomáhají výrobci těchto zařízení, neboť s každým novým modelem zvyšují paměť a rychlost procesorů. Je hezké že stávající programy běhají rychleji, ale čím dál méně to nutí vývojáře šetřit systémovými prostředky.

Dám krk na to, že kdyby někdo dokázal ořezat Windows 7 pouze na ty funkce které skutečně používám, dostanu se na podobnou velikost jako Windows 95 a systém bude víc než „ďábelsky rychlý“. Bohužel je to nereálné a tak já i ostatní budeme dál potřebovat gigahertzy a gigabajty. A s každou novou verzí Windows kupovat nový, výkonnější počítač…

(Aby mě nikdo nenapadl – nemám nic proti Microsoftu, Windows používám je denně a nemám s nimi problém.)