Archiv pro měsíc: Září 2011

Moje zkušenost s Samsung Galaxy Tab 10.1

Včera jsem jel vyměnit bombičky od Sodastreamu do Electroworldu a samozřejmě mi to nedalo abych neprolezl celou prodejnu. Připadám si tam jako malej kluk v hračkářství, mají tam takových věcí až bych potřeboval tak tři miliony abych si koupil to co se mi líbí.

Narazil jsem tam také na sekci tabletů. A hned na prvním místě Samsugn Galax Tab 10.1. To je ten, co se v Německu nesmí prodávat. Tablet byl zapnutý a tak jsem se pustil do testování.

Možná bych měl poznamenat, že vlastním iPad 2 a tak můj názor nemůže být objektivní.

Moje domy po zhruba deseti minutách hraní s Galaxy Tabem 10.1 jsou naprosto děsivé. Rozhraní na základní obrazovce se dá posouvat doleva a doprava kde jsou další a další widgety a zástupci programů. Podobně se posouvají obrazovky s aplikacemi na iPadu. Jenže na iPadu se to celé posouvá plynule, Samsung o nějaké plynulosti asi neslyšel. Celé to poskakuje, zadrhává se to a občas to nereaguje na dotek. Nedovedu si představit to používat denně.

Spustil jsem internetový prohlížeč a začal načítat různé stránky. Trochu to zkomplikoval fakt, že v Electroworldu sice mají pokrytí WiFi, ale do toho tabletu nikdo nezadal heslo, já jej také neznal a jako na potvoru nebyl poblíž žádný otravný prodavač s debilní otázkou „můžu vám pomoct?“. Udělal jsem tedy ze svého iPhonu hotspot a Samsunga na něj připojil. To naštěstí fungovalo na jedničku a tak jsem mohl zkoušet i browser, díky 3G to bylo i celkem rychlé.

No, nedopadlo to dobře. Stránka se načetla správně, ale opět se při posunu nahoru a dolů škubala, poskakovala a občas přestal browser reagovat na asi 5 vteřin. Vzpomněl jsem si na HTC Touch Pro, které jsem kdysi používal. Tohle bylo stejné. Možná i horší.

Moc jsem toho za 10 minut nestihl, ale i tahle zkušenost mi stačí. Nevím jak je množné že je to celé tak pomalé a sekavé. Možná je to tím, že si tam s tím hraje X desítek lidí denně a celý systém už je nakopnutý. Něco jako Windows po 3 letech bez reinstallu. Jenže o pár metrů vedle leží dva iPady které jsou také vystaveny šťouralům jako jsem já a ty fungují stále jako nové, bez záseků. Což můžu potvrdil, po 5 měsících s iPadem nedošlo k žádnému zpomlení, pořád to funguje plynule jako nový.

Lituji lidi, co si pořídí Galaxy Tab a pak sledují tuhle sekanou. Hlavně ty lidi, co tak nějak jako já předpokládají, že když už je to víceméně za stejné peníze jako iPad, bude to i stejně fungovat. Nebude.

Možná jsem měl smůlu a narazil na vadný kus. Určitě se najde hodně lidí co jsou s tímto tabletem spokojení. Možná se najde i někdo, kdo bude chtít reagovat a vysvětlit mi, v čem se mýlím. Bohužel moje první setkání s tímto tabletem nedopadlo dobře a rozhodně ho nemůžu doporučit ke koupi.

Bacha na volnoběžku!

Máme doma jako druhé auto Fábii SDI. Není fmetle a fplný palbě, ale je na hlínách, má klimu a je to kombajn.

A Fabík se jednoho dne rozhodl, že bude zlobit. Drze si rozsvítil kontrolku dobíjení. Ujistil jsem po telefonu manželku, že těch 10 km domů dojede i na baterii a šel jsem googlit cenu nového alternátoru. Výsledky mě nepotěšily.

Pohled pod kapotu prozradil, že Fabík někde potratil klínový řemen (no dobře, drážkový řemen) kterým poháněl jak alternátor, tak klimatizaci kombi. Zajásal jsem nad jednoduchou a levnou opravou a zakoupil jsem onen řemen. Jenže chyba lávky – řemen byl moc dlouhý. No jak by nebyl, na motoru chyběla napínací kladka. Takže tu máme jeden motor mínus kladka. Začíná přituhovat, hlavně v peněžence. Cena předpokládané opravy rázem poskočila z nějakých 400,- Kč za řemen na 1600,- . Kladku jsem našel zapadlou v krytu motoru. Byla chudák ulomená, asi proto že měla na sobě nápis MADE IN GERMANY. Halt kvalita.

Mimochodem, pokud vám ve fábii SDI a TDI (a možná i dalších motorizacích) rupne tenhle řemen, dá se s tím dojet co dovolí baterka bez problémů domů/do servisu, posilovač řízení je elektrický a jediné co vám (kromě dobíjení baterie) nebude fungovat je klimatizace. Pokud ji tedy máte. Vodní čerpadlo je na rozvodovém zubovém řemenu.

Nu což, objednám ještě kladku, co se dá dělat. Cena 1200,- za kus hitlerkovu s jedním ložiskem a pérem („Péro, péro, co to komu řiká?“), teda pružinou – se mi zdála vysoká, ale to už tak bývá, nejdražší jsou ty nejjednodušší věci.

Večer, jsem se ještě zběžně podíval na internet, jak to vlastně vyměnit a zjistil jsem, že pouhou výměnou napínací kladky a řemenu neodstraním příčinu ulomení kladky. Ta tkví v nefunkční „volnoběžce“ alternátoru.

Volnoběžka, to mi něco říká. Tenhle tvar jsem použil před léty, kdy jsem sedlal Favorita, ovšem vyrobeného v Rokycanech a nikoliv toho z AZNP Mladá Boleslav.

Technická vsuvka: Volnoběžku nenajdete na všech alternátorech. Většinou se montuje na alternátory s většími výkony, většinou nad 70 A (já vím že výkon se neudává v A ale ve W, ale když ty alternátory se tak označují). Proto volnoběžku nenajdete ve Škodě 105, Favoritu nebo Fábii v sociální výbavě Junior. A k čemu vlastně slouží kromě toho aby se čas od času posrala? Alternátory s velkými dobíjecími proudy mají poměrně velké a těžké rotory. Když roztočíte motor, roztočí se i rotor alternátoru, zpravidla ještě vyššími otáčkami než samotný motor, protože má menší řemenici než je na klikové hřídeli. Jenže vy tam jako řidič mlasknete rychlost a neurvale pustíte spojku. Otáčky motoru se rychle sníží, jenže co má dělat chudák alternátor? Stal se z něj setrvačník – pokud by neměl volnoběžku (případně jí měl zadřenou jako v mém případě), musel by svojí pohybovou energii předávat zpátky řemenem na řemenici motoru. Tím by byl namáhán jak řemen, tak i ložiska alternátoru a dalších agregátů na stejném řemenu (čerpadlo posilovače řízení, kompresor klimatizace, …) tak hlavně napínací kladka která jednoho dne řekne dost a vydá se do světa. S funkční volnoběžkou se nic takového nestane, alternátor prostě sám plynule zpomalí, srovná otáčky motorem a nedochází tak k namáhání řemenu a dalších komponentů. A té proklaté kladky!

Jak poznáte že máte špatnou volnoběžku? Buď to poznáte jako já – až když se něco podělá, nebo můžete vyzkoušet jednoduchý test. Stačí něčím vhodným předmětem zkusit pohnout rotorem alternátoru, na jednu stranu by se měl protáčet volně na druhou stranu vůbec. Tedy pokud se k rotoru dostanete, ve Fábii to jde poměrně snadno, klec statoru je děravá jako ústa staré ženy a je ta přístupná chladící vrtule.

Volnoběžku není tak snadné vyměnit, určitě musí alternátor ven z auta a na povolení volnoběžky je potřeba speciální klíč. Když jsem tohle na netu zjistil, naděje na snadnou domácí opravu vyhasly a dal jsem auto do servisu.

Nebudu už to nějak zdlouhavě rozmazávat, vypláznul jsem celkem 5000,- Kč za novou napínací kladku (neoriginální), řemen (ten jsem dodal), kompletní repasi alternátoru (volnoběžka, uhlíky, stočení kroužků, nová ložiska) a montáž.

Tak už Fabík zase lítá a dobíjí. Hlavně doufám že to nějakou dobu zase vydrží. Fabík měl nalítáno asi 130.000 km.

Dvoufázové ověření a Google Authenticator

Nastavil jsem si možnost dvoufázového ověření při přihlašování do služeb Googlu a musím říct že to je konečně řešení co se mi líbí a co mi maximálně vyhovuje. Využívá to aplikaci Google Authenticator na smartphonech a představuje jednoduchou a bezpečnou ochranu vašich Google účtů (Gmail, Google Plus, GTalk, atd.). Protože mám na Googlu mojí i firemní doménu, zprovoznil jsem si dvoufázové ověřování na obou účtech. A funguje to naprosto bezchybně.

Je to podobný způsob zabezpečení jako má ebanka (dnes už vlastně Raiffeisen Bank). Nastavení bylo triviální, na stránce se zobrazil QR kód, ten jsem aplikací Gogle Authenticatro načetl a to je v podstatě vše.

Jak vyšší zabezpečení funguje? Chci se například přihlásit do emailu; zadám přihlašovací jméno a heslo a systém se mě ještě dodatečně zeptá na šestimístné číslo. Toto číslo vygeneruje aplikace Google Authenticator v mobilu, v mém případě v iPhonu. Číslo tedy zadám a už jsem přihlášen do pošty.

Zkrátka i kdybych měl heslo „12345678“ a někdo mi ho okoukal při zadávání, bez mého mobilu by se stejně nedokázal přihlásit.

Systém pamatuje i na ztrátu/odcizení mobilu – při nastavování služby si vytisknete deset záložních jednorázových čísel a ty si někde schováte. Pokud by je někdo našel, jsou mu bez jména a hesla k ničemu.

Aby se vám někdo dostal do účtu, musí mít jak vaše přihlašovací jméno, tak i heslo a ještě váš mobil. Takže se již nemusíte bát, že někde v internetové kavárně mají keylogger a odchytí si vaše heslo, bez vašeho mobilu je to stejně k ničemu.

V čem jsou lepší Windows 7 oproti Windows 95?

Vím, že porovnávám neporovnatelné a určitě by se našlo hodně lidi co by z fleku vyjmenovali 50 výhod Windows 7 oproti „pětadevadesátkám“. Já mám spíš na mysli, jak moc se za těch 15 let změnil operační systém svým vzhledem a způsobem ovládání.

Když se zamyslím, tak já používám operační systém Windows pouze jako spouštěč aplikací. Kromě Průzkumníka nepoužívám žádnou původní aplikaci vestavěnou ve Windows. Z tohoto pohledu nevidím rozdíl mezi Windows 7 a Windows 95, oba dva systémy tuto funkci splňují – oba umí spustit program.

Když budu hodnotit vzhled UI, tak jsou na tom oba systémy podobně, nicméně hezčí pro oko jsou jednoznačně Windows 7. Otázka ale je – mají hezčí okénka a veselejší barvy to vliv na produktivitu? Nemají. Rozhodně nebudu pracovat rychleji.

Co lze také porovnat – hardwarová náročnost.

Starší OS si vystačil s procesorem 80386 na 40 MHz, 4 MB RAM a 120 MB místa na disku. No dobře, na této sestavě to možná šlo spustit ale nešlo v tom dělat. Nicméně na nějakém tom Pentium MMX 166 MHz, 16 MB RAM a 2 GB disku už systém běhal svižně.

Minimální požadavky na Windows 7 jsou 1 GHz procesor, 1 GR RAM, 16 GB HDD. Ani na téhle sestavě nelze pracovat a tak je dnes rozumné minumum nějaké to dvoujádro na 2 GHz a 4 GB RAM.

Když porovnám obě konfigurace, rozdíl ve výkonu je obrovský. Jenže jako uživatel vidím pořád to samé – tlačítko Start s programy, lištu, vpravo hodiny, na ploše ikony. Za 15 let to jenom hezky obarvili, přidali pár efektů ale jinak prakticky nulová evoluce. Oba systémy dělají to stejné – spouštějí programy.

Kam jsme na desktopu došli za 15 let? Máme X krát výkonnější stroje, terabajtové disky, GB paměti ale UI operačního systému je prakticky pořád stejné. Proč Windows 95 stačilo 120 MB místa na disku disk a na Windows 7 už musíme mít minimálně 16 GB? Proč Windows 95 nabíhaly rychleji než dnes Windows 7?

Otázek je hodně a odpovědí by se našlo ještě víc.

  1. Programátoři už nejsou řemeslníci jako dřív, nejsou omezování malým výkonem procesoru a miniaturní operační pamětí. Programy nám tak nabobtnaly do obludných rozměrů a vyžadují obrovské množství operační paměti. Týká se to jak Windows tak i ostatních programů.
  2. Výrobci OS jsou jedna ruka s výrobci hardware. Pokud by nám stále stačily Pentia 1 na 200 MHz a 16 MB RAM, vývoj hardware by se podstatně zpomalil.
  3. OS obsahují obrovské množství funkcí, knihoven a ovladačů, i když je třeba nikdy nevyužijí, nebo jen zřídka. Proto je každý nový systém větší a větší. Kde jsou ty doby, kdy instalačka Windows 95 měla 50 MB a celý systém na disku zabíral do 100 MB.

Ano, na vině jsou vývojáři. Ti vyžadují pro svoje programy stále výkonnější hardware. Zajímavé ale je, že tato situace nenastává u smartfonů a tabletů. Tam je jednou daný výkon procesoru, velikost paměti i úložiště. Nelze vyměnit procesor, přidat paměť nebo další disk. Zde jsou vývojáři nuceni psát efektivní aplikace které šetří systémové prostředky jak to jen jde. Pokud by napsali program, který by byl na nějakém tom zařízení nepoužitelný, lidé si jej nestáhnou/nekoupí, raději sáhnou po konkurenčním programu. A přesně tohle výkonové omezení pomáhá dělat kvalitní a odladěné programy.

Bohužel i zde tomu moc nepomáhají výrobci těchto zařízení, neboť s každým novým modelem zvyšují paměť a rychlost procesorů. Je hezké že stávající programy běhají rychleji, ale čím dál méně to nutí vývojáře šetřit systémovými prostředky.

Dám krk na to, že kdyby někdo dokázal ořezat Windows 7 pouze na ty funkce které skutečně používám, dostanu se na podobnou velikost jako Windows 95 a systém bude víc než „ďábelsky rychlý“. Bohužel je to nereálné a tak já i ostatní budeme dál potřebovat gigahertzy a gigabajty. A s každou novou verzí Windows kupovat nový, výkonnější počítač…

(Aby mě nikdo nenapadl – nemám nic proti Microsoftu, Windows používám je denně a nemám s nimi problém.)

Dlouhé teplé starty motorů TDI podruhé

Po napsání prvního článku ohledně problematiky dlouhých teplých startů motorů TDI jsem podle statistik hledaných slov poznal, že se jedná o problém který trápí velkou část čtenářů tohoto blogu. Přesto vidím všude na internetu spousty nemyslných rad od „zkušených“. Bohužel dost často zaměňují špaté teplé starty se špatnými starty obecně. Zkustím to vysvětlit ještě jednou a polopatě včetně možných řešení.

V první řadě je třeba rozlišit, zda-li se jedná opravdu o špatné teplé starty nebo ne.

Základním rozlišovacím znakem je, že studený motor vám chytne naprosto bez problémů, zato když je motor ještě horký, start trvá nepoměrně déle. Pokud toto váš motor splňuje, lze udělat ještě jeden jednoduchý test.

Prohřejte motor delší jízdou, potom jej vypněte a nechte chvilku odstát, cca 2 minuty. Následný start horkého motoru bude dlouhý. Opět zahřejte motor jízdou a vypněte.  Odpojte konektor teploty čidla chladící kapaliny. Řídící jednotka motoru chybějící údaj o teplotě motoru nahradí nějakou přednastavenou hodnotou a k motoru se chová jako by byl studený. Zkuste nastartovat…motor chytí bez problémů, stejně jako studený.

(Tip z komentáře u minulého článku pro zkušené: Existuje ještě jeden test – změna kódování motoru aby si řídící jednotka motoru myslela že je ve voze automatická převodovka. Nahodí tak jiné startovací mapy a teplý motor chytá bez problémů. Tímto způsobem to nelze opravit teplé starty, jedná se pouze o test, nedoporučuji překódovat motor s manuální převodovkou na automatickou!)

Pokud se motor chová tak jak jsem psal, máte problém s teplými starty. Startér nedosáhne potřebných otáček pro spuštění motoru a tak řídící jednotka motoru nepustí žádnou naftu.

Jestliže vám ale špatně startuje i studený motor, je problém někde jinde a následující rady vám asi nepomohou.

Jaké jsou tedy možnosti opravy dlouhých teplých startů?

1) Výměna baterie. Je to asi to nejjednodušší co můžete udělat, koupit nový akumulátor a vyměnit jej. Většinou to není složité, zvládne to každý trochu zručný člověk. Výměna baterie vám může pomoci ale nemusí.

2) Výměna/repase startéru. Složitější a v případě nového startéru i dražší než výměna baterie. Stejně jako u akumulátoru, výměna/repase staréru může pomoci ale nemusí.

Proč výměna baterie/startéru může pomoct ale nemusí? Roztočit motor je práce startéru a ten na to potřebuje potřebné množství energie kterou mu dodává autobaterie (akumulátor). Pokud bude startér v pořádku, ale baterie mu nebude schopna dodat dostatečný proud, startér neroztočí motor na potřebné otáčky a řídící jednotka nepustí do motoru naftu. Platí to i obrácené, pokud bude baterie ve špičkové kondici ale startér bude zralý na repasování, ani v tomto případě se start motoru nepodaří. Pokud chcete mít 100% jistotu, vyměňte jak baterii tak i startér. Je to drahé řešení, ale určitě to pomůže. Alespoň na nějakou chvíli

3) Bastlení. Zbastlete něco, co očůrá čidlo teploty chladící kapaliny aby si řídící jednotka motoru myslela že je motor studený. Tohle je lidová tvořivost, na internetu jsou nějaké návody, ale i tak to vyžaduje určitou zručnost. Jenže ani tahle možnost není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát, v zimě potřebuje motor žhavení a pokud mu i v zimě nakecáte že je zahřátý na 20 st. C tak vám nebudou žhavit svíčky a motor bude hůře startovat. Zase je ale zbytečné žhavit při každém startu, zbytečně to zatěžuje baterii a opotřebovává žhavící svíčky. Proto musíte vymyslet nějaké univerzální řešení které bude funkční po celý rok, bude automatické a bezúdržbové. Což není nic jednoduchého. Navíc se pohybujete v motorovém prostoru kde jsou velké teplotní výkyvy, vlhkost, vibrace a ještě musíte zasáhnout do původní elektroinstalace. Toto řešení je možná funkční, ale není systémové.

4) Úprava startovacích map. Najděte někoho, kdo vám upraví startovací mapy v řídící jednotce motoru. V podstatě se sníží nebo rovnou odstraní ten limit minimálních otáček teplého motoru a tak motor bude opět vesele startovat. On ten motor chytí i když startér bude točit pomaleji, než 250 ot/m.

Tady bych chtěl uvést na pravou míru několik mýtů a omylů.

Úprava startovacích map není zvýšení „startovací dávky“. Programem VAG-COM je možné upravit velikost takzvané startovací dávky. Bohužel tento výraz bývá poměrně často mylně chápán jako oprava dlouhých teplých startů. Velikostí startovací dávky pouze určujeme kolik nafty se vstříkne při startování motoru. Většinou se to používá pro zlepšení startů starších motorů. Jenže stále platí ta podmínka, že pokud se (teplý) motor netočí min. 250 otáčkami, nejde tam nafta žádná, ať už je startovací dávka jakkoliv vysoká.

Pokud vám tedy kdokoliv nabízí že vám opraví dlouhé teplé starty pomocí úpravy startovací dávky, poděkujte mu, ale raději vyhledejte někoho kdo umí přehrát startovací mapy přímo v řídící jednotce motoru. Jestliže se navíc přižene s notebookem, cracknutým programem VAG-COM, modrým OBD kabelem z Aukro.cz a ještě bude mít tu drzost chtít za to peníze, rovnou ho nakopněte do prdele. Chtít peníze za zvětšení startovací dávky je podle mě zlodějna, je to pár kliknutí, práce na 2 minuty. Kupte mu maximálně pivo nebo cigára.

VAG-COM neumí změnit startovací mapy. Na to je třeba jiný kabel a jiný software který umožní přepsat část paměti řídící jednotky. Zkušený člověk můžete ovlivnit spousty parametrů motoru, např. zvýšit nebo snížit výkon motoru. A také onu úpravu startovacích map kterou potřebujete když vás trápí dlouhé teplé starty. Úprava startovacích map není jednoduchá záležitost, vyžaduje určité zkušenosti a zpravidla je to taky důvod ztráty záruky, neboť neodborným zásahem může dojít i k poškození motoru.

Jak už jsem dříve napsal, v autorizovaném servisu vám s tímto problémem nepomohou, tam pouze mění součástky (baterie, startér). Kdo by si s tím měl poradit jsou různé chiptuningové firmy, protože chiptuning je v podstatě úprava softwaru v ECU. Rád bych někoho konkrétního doporučil, ale bohužel nemá žádnou zkušenost. Musíte hledat, hledat, hledat.