Archiv pro měsíc: Říjen 2007

Servery pod mojí hrůzovládou…

Podělím se o moje zkušenosti s konfigurací a spravováním serverů. Nemá cenu zaobírat se minulostí a líčit tady moje úspěchy a neúspěchy, budu mluvit pouze o současnosti.

První server je Siemens-Nixdorf Pentium II na 266 MHz, 256 MB RAM, 20 GB HDD, 2x NIC Realtek 8139. Na tomto počítači běží IPCop a tvoří tak internetovou bránu – firewall, NAT, transparentní proxy (s filtrováním nebezpečného obsahu), DHCP server, NTP server, VPN bránu a další drobné služby. O tomhle serveru prakticky nevím, IPCop nevyžaduje žádné nastavování a údržbu. Pouze jednou za čas zkontroluj, zda-li nevyšla nová verze. Přihlašuji se jen když nejde internet a to většinou zjistím, že chyba je na straně providera. K nainstalování a provozování IPCopa nepotřebujete žádné znalosti linuxu, vše probíhá v grafickém režimu. Administrační rozhraní je dokonce česky.

Druhý server je Dell Workstation GX 400 ve kterém tepají dvě Pentia II pod taktem 300 MHz, 192 MB RAM, 2×160 GB HDD (SW RAID1), Nainstalován je Ubuntu Server 6.06 a ISPConfig. Poskytuje nám služby mailserveru (včetně antiviru a antispamu) a webserveru (Apache+PHP+MySQL). ISPConfig je kvalitní software se kterým mohu spravovat server aniž bych se musel vrtat v konfiguraci ručně. Umožňuje vytvořit kompletní webhosting bez velkých znalostí linuxu. Instalace je už poněkud obtížnější, ale existují návody s obrázky :D

Poslední server slouží jako fileserver pro stanice s Windows (SMB protokol). Běží na Pentiu III na 550 MHz (slot 1), 256 MB RAM, 2x 250 GB HDD (také SW RAID 1). Systém je opět Ubuntu Serveru 6.06 a ze služeb běží pouze Samba.

Webserver a fileserver jsou připojení na UPS APC BackUPS 650. IPCop pouze na chráněnou zásuvku této UPS.

Jak vidíte, jedná se o vyřazené stroje pro které jsem nalezl důstojný důchod. Svým výkonem stačí plně pokrývat naše potřeby. Po hardwarové stránce jsem žádné extra úpravy nedělal, pouze jsem je důkladně zbavil prachu (zapomeňte na stlačený vzduch a podobný taháky peněz – vysavač je vysavač), vyměnil drnčící větráčky ve zdrojích (bolest všech starších zdrojů) a trochu optimalizovat proudění vzduchu uvnitř, zejména kolem disků (zalepením všech otvorů a vypáčením plastových záslepek před disky – počítač tak nasává vzduch přes disky). Teplota disků je stabilní, cca 36°C.

O historii těchto serverů zase někdy jindy…

DVB-T v Plzni

V Plzni lze chytat bez problémů DVB-T z Vranního vrchu u Domažlic. Jenže skoro nikdo o tom neví…

Skutečnost je samozřejmě složitější. Vysílání není primárně určeno pro Plzeň. Jedná se tedy o dálkový příjem. Je třeba tomu přizpůsobit vybavení a taky musíte mít nějaké to štěstí. Bydlím na Koterovské, přímou viditelnost nemám prakticky nikam. Přesto naladím vysílač Vranní vrch u Domažlic, který vysílá výkonem 10kW. Chytám jej na rezavé „plzeňské“ síto na balkoně ve 3. patře (dům má celkem 4 patra) , anténu jsem srovnal (byla značně zohýbaná) a přidělal na ni symetrizační člen. Kabel je standardní koaxiál, přijímačem je Sencor 9225T (DVD rekordér s A-TV/DVB-T tunerem). Zaměření antény nevyžaduje žádnou velkou přesnost. Obraz jako víno.

V počítači mám kartu Pinnacle PCTV DVB-T PCI 250i, polské síto bez zesilovače (pouze symetrizační člen), levný koax, anténa je hozená za skříní. Nevěřil bych, ale přes vnější nosnou zeď (zděný bytový dům) síla signálu 38-45, kvalita 100%. Zkoušel jsem ještě MSI digivox mini II V3 což je DVB-T tuner v USB klíčence a naprosto bez problémů.

Chytit se dají i multiplexy z německa, ale z důvodu odlišné polarizace je třeba pootočit anténu o 90°.

Závěr: DVB-T v Plzni funguje! Jen to chce štěstí a trpělivost…